Evropská komise je připravena zahájit řízení s Českou republikou, Polskem i Maďarskem. Kvůli migrantům, které jsme měli přijmout na základě kvót. V Česku se mělo usídlit více než 2 500 lidí, jenže jich tu nakonec skončilo jen 12. Šichtařová v tom ale nevidí problém. 

„Představte si, že jste otec rodiny a máte pěkný dům. A najednou přijde někdo cizí z ulice a prohlásí, že v tom domě bude bydlet s vámi. A že pokud ho do svého domu nepustíte, budete mu muset zaplatit pokutu. A pokud mu pokutu včas nezaplatíte, že vám budou každým dnem narůstat úroky. A vaše vystrašená rodina by se vás ptala: ‚Tak co, neustoupíme raději, nerozdělíme se s tím bezdomovcem o polovinu našeho domu, abychom mu nemuseli platit pokutu?‘“ napsala Šichtařová na sociální síti Facebook.

Pokud to čtenářům nedává smysl, nemusejí si s tím dělat hlavu.

„Dávám vám to smysl? Nedává? Mně taky ne, protože to postrádá elementární logiku. Přesto se přesně podle tohoto schématu EU vůči nám ve sporu o imigrační kvóty chová a část našich občanů se zase chová jako ta vystrašená rodina,“ pálila dál ekonomka.

Položila si také otázku, co se vlastně stane, pokud uprchlíky budeme odmítat i nadále. Varování z Bruselu navzdory. EU nám prý nemůže udělat nic zásadního, jen nám mohou sebrat dotace. A to by podle Šichtařové Česku vlastně pomohlo. Bez dotací se podle jejího názoru budeme mít líp.

Přístup Bruselu vede prý Šichtařovou k tomu, že je odhodlána hlasovat pro odchod Česka z EU, pokud se o tom bude jednou hlasovat.

Markéta Šichtařová doslova napsala:

Představte si, že jste otec rodiny a máte pěkný dům. A najednou přijde někdo cizí z ulice a prohlásí, že v tom domě bude bydlet s vámi. A že pokud ho do svého domu nepustíte, budete mu muset zaplatit pokutu. A pokud mu pokutu včas nezaplatíte, že vám budou každým dnem narůstat úroky. A vaše vystrašená rodina by se vás ptala: „Tak co, neustoupíme raději, nerozdělíme se s tím bezdomovcem o polovinu našeho domu, abychom mu nemuseli platit pokutu?“

Dávám vám to smysl? Nedává? Mně taky ne, protože to postrádá elementární logiku. Přesto se přesně podle tohoto schématu EU vůči nám ve sporu o imigrační kvóty chová a část našich občanů se zase chová jako ta vystrašená rodina.

Kam bychom měli ustupovat? Z čeho? Provedli jsme něco špatného, že bychom měli platit pokutu? Dokonce nedává smysl ani to, že bychom měli MY dávat Brusel k soudu – protože my jsme nic špatného neudělali, takže vůbec nedává smysl o kvótách jakkoliv s kýmkoliv diskutovat a soudit se o nich. Tím bychom jen připustili, že by snad taková diskuse mohla být relevantní a že si tím nejsme tak docela jistí, takže raději necháme na soudu, aby rozhodnul. Jen ať nás s klidem Brusel žaluje. Jen ať si po nás s klidem chce pokutu. Co by nám vlastně asi tak mohl udělat? Jak by z nás mohl pokutu vydolovat, pokud mu jí sami dobrovolně nezaplatíme? Jediná páka, jakou na nás Brusel má, je přiškrtit nám dotace. A to by bylo vlastně to nejlepší, co by se nám mohlo přihodit, bez ohledu na kvóty.

Dostanu-li někdy tu možnost volby, budu volit Czexit.