Koordinovaný mezinárodní zásah proti mozku islámského terorismu vyžaduje posvěcení Radou bezpečnosti OSN. U některých stálých členů Rady bezpečnosti podle svých slov Zeman lobbuje.

Pokud by návrh rezoluce o zásahu proti teroristům byl předložen ke schválení, mohlo by být vyhráno. „Abych citoval tetu Kateřinu ze Saturnina, rád bych viděl toho smělce, který by se odvážil takovou rezoluci vetovat,“ sdělil k tomu Zeman.

„Stálé členy Rady bezpečnosti se snažím přesvědčit. V jedné pasáži svého projevu jsem mluvil o tom, že jsem viděl první návrh ruské rezoluce, která měla odsoudit terorismus. V úterý jsem říkal ministru (zahraničí Ruska – pozn. red.) Lavrovovi, že nechápu, proč zatím Rusko tuto rezoluci nepředložilo,“ prozradil prezident.

Podstatné podle jeho slov je, že všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN mají své zkušenosti s terorismem. „Amerika samozřejmě 11. září, Rusko Kavkaz a Čečenci, Čína Ujgury, Francie Paříž i Nice, Velká Británie ještě nezapomněla na atentáty v Londýně a tak bych mohl pokračovat. Jinými slovy neexistuje stálý člen Rady bezpečnosti, který by neměl otřásající zkušenost s mezinárodním terorismem,“ připomněl Miloš Zeman.

„Mluvil jsem o tom s prezidentem Hollandem, mluvil jsem o tom i s čínským prezidentem. Předpokládám, že se budu snažit setkat i s novou britskou premiérkou, se kterou jsem se zatím krátce pozdravil. Budu se snažit v rámci svých slabých sil pracovat na tom, aby alespoň jeden stálý člen Rady bezpečnosti takovou rezoluci předložil. Čím ostřejší, tím lepší,“ míní hlava státu.

Důvod, proč zatím ke schválení koordinového útoku nedošlo, si Zeman vysvětluje jednoznačně. Spolupráce na zničení mezinárodních teroristů by totiž vyžadovala i výměnu informací zpravodajských služeb. „Protože je boj proti terorismu založen i na výměně informací zpravodajských služeb, tak se každá země bude obávat, že tato výměna informací povede k jakémusi narušení zpravodajské komunity,“ pojmenoval Zeman překážku.

Bylo by prý třeba odseparovat informace týkající se terorismu od informací, které zpravodajské služby shromažďují za jiným účelem. Jisté podle něho je, že současná koalice států bojujících proti ISIS nedělá dost.

„Se zdvořilostí sobě vlastní jsem (v projevu v OSN – pozn. red.) vynechal pasáž, kterou jsem měl původně ve svém projevu připravenou, která zněla: příliš se radujeme, když dobudeme nějaké malé městečko v Sýrii nebo v Iráku, a nevšímáme si – a tato druhá část už v mém projevu byla – že nás čeká nový islámský stát v Afghánistánu. Ano, vážím si jakéhokoli útoku na vedoucí představitele teroristických organizací a oceňuji to, ale uvědomte si, že izolované útoky jsou vždy méně efektivní než útoky koordinované,“ pokračoval prezident na setkání s českými novináři.

Prezident dále rozvedl i svou tezi z projevu, že je nutné útočit na mozek, a nikoli na tělo islamistů. „To je totéž jako zabíjet dinosaura a střílet mu na ztučnělý ocas, ale tím si bohužel příliš nepomůžete. Musíte zasáhnout mozek,“ zopakoval Zeman s tím, že teroristé fungují i prostřednictvím sociálních sítí.

Ještě před samotným projevem se v České televizi rozvířila diskuse o pořadí, v jakém český prezident na půdě OSN vystoupil. Exministr zahraničí Alexandr Vondra se podivil nad tím, že Miloš Zeman hovořil až po prezidentovi Mikronésie a vinil z toho tragickou činnost ministra zahraničí.

„Mimo jiné jsem mluvil i po prezidentovi Lotyšska, ale to také nepokládám za nic dehonestujícího. Vůbec nezáleží na tom, v jakém pořadí mluvíte, ale co říkáte. Na minulém Valném shromáždění mluvila jako první prezidentka Brazílie a víte, že ji postihlo odvolání. Takže pořadí projevů rozhodně není zárukou vašeho politického osudu,“ dodal prezident pro české novináře.