„Podporou národněosvobozeneckého boje na Balkáně si vytvořilo základnu v Srbsku a Černé Hoře, aby později Srbové prostřednictvím bosenských nacionalistů zapálili doutnák k sudu prachu, jehož výbuch způsobil dvě světové války,“ popsal úlohu Ruska v rozpoutání první světové války Stránský. Připomněl i to, že Rusové v roce 1914 jako první provedli úplnou mobilizaci, která byla na mírové konferenci ve Versailles označena za akt agrese.

Rusové čekali snadné vítězství nad Německem. Jenže...

Rusové si prý od rychlého průniku na západ slibovali snadné vítězství nad Německem, které současně muselo válčit na dvou frontách. Jenže postupu na Berlín zabránilo vítězství u Tannenbergu a válka ustrnula v zákopech.

Když se Rusko zhroutilo revolucí v roce 1917, dostali se k moci bolševici, kteří se pokusili ovládnout Německo, zmítané boji mezi komunisty a pravicovými bojůvkami. „Nečekaná porážka na Visle v roce 1920 zmírnila horlivost bolševiků vyvážet revoluci do Evropy,“ poznamenal Stránský.

Bolševici si osvojili carskou imperiální politiku

Podle něj si bolševici rychle osvojili starou carskou imperiální politiku, jen ji zahalili do ideologického hávu marxismu-leninismu s Moskvou jako centrem víry, čímž jen zopakovali ideje ruského pravoslaví o boji proti zkaženému Západu a o své domnělé nadřazenosti.

Stránský se domnívá, že bolševici vyvodili z ponižujícího Brestlitevského míru v roce 1918 poučku, že bezpečnost Ruska nejlépe zajistí konflikt mezi Němci a Francouzi. „Celá jejich zahraniční politika ve dvacetiletém období oddychu mezi válkami v letech 1914-18 a 1939-45 byla zaměřena na vyvolání velké války na Západě,“ tvrdí Stránský.

Druhou světovou válku vyvolala ruská nenasytnost po nových územích

Poukazuje na to, že Stalin takticky uzavřel spojenectví s Francií, aby v roce 1939 paktem Ribbentrop-Molotov svého spojence zradil a s Hitlerem si rozdělil Polsko a anektoval Pobaltí. Tím se ale Rusko octlo v přímém kontaktu s Německem a válka mezi oběma státy se stala neodvratnou. „Výsledkem války, kterou ruská nenasytnost po nových územích vyvolala, bylo ovládnutí celé východní a střední Evropy včetně části Německa, hirošimská bomba porazila nejen Japonce, ale odstrašila rovněž Sověty chystající se na napadení Turecka a obsazení černomořských úžin,“ popsal Stránský svůj neobvyklý pohled na dějiny druhé světové války.

Zabýval se také tím, proč se v roce 1989 rozpadl blok socialistických zemí, který vedl Sovětský svaz. Podle Stránského se sovětská říše musela rozpadnout, protože jí chyběly základní předpoklady pro dlouhodobý úspěch. „Za ně se obecně považuje vojenská převaha, technologická vyspělost, administrativní výkonnost a kulturní nadřazenost,“ tvrdí Stránský.

Celý text si přečtěte ZDE.

Zkušenosti návštěvníků s ruskou kulturou byly směsicí zděšení a pohrdání

Ruská administrativa podle něj svou funkčností ze všeho nejvíc připomínala orientální despocii, a tak neposkytovala předpoklad dlouhodobé úspěšnosti. Vojenskou převahu SSSR v pozemních vojscích eliminovaly nové technologie. „A zkušenosti návštěvníků s obecnou ruskou kulturou byly směsicí zděšení a pohrdání,“ uvedl bloger Stránský.

Závěrem uvedl, že Rusko zřejmě přijde o rozsáhlá území na Sibiři. Kdo je získá, naznačuje v této větě: „(Rusko) má přece deset tisíc kilometrů dlouhou hranici s Čínou a v roce 1969 spolu oba státy válčily v krvavém pohraničním sporu na řece Ussuri. O podíl na kořisti se nejspíš přihlásí také státy Střední Asie ohrožené příkladem ruské agrese vůči Ukrajině,“ domnívá se Stránský.