Jde o zachování dolarové zóny a vytlačení dodávek Ruska z Evropy, řekla docentka Švihlíková o utajované dohodě s USA. A pozvala lidi na demonstraci

10.04.2015 13:04 | Zprávy

Asi třicet zájemců o ekonomiku, konkrétně o chystanou euroamerickou smlouvu TTIP (Transatlantické partnerství pro obchod a investice), přišlo ve čtvrtek do brněnské kavárny Trojka na setkání s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou, která zastává ke smlouvě kritický postoj. 

Jde o zachování dolarové zóny a vytlačení dodávek Ruska z Evropy, řekla docentka Švihlíková o utajované dohodě s USA. A pozvala lidi na demonstraci
Foto: Petr Kupka
Popisek: Ilona Švihlíková

Na úvod besedy Ilona Švihlíková rámcově představila, o co v TTIP jde a jaká v ní vidí rizika pro Evropu, a zvlášť pro Českou republiku. Poukázala také na obdobnou aktivitu Spojených států, které současně s TTIP vyjednávají na druhé straně svých námořních hranic transpacifické partnerství (TPP) s Austrálií, Vietnamem, Japonskem a dalšími východoasijskými ekonomikami. „Zajímavé je také to, že se tyto velké projekty začaly diskutovat po velké recesi v roce 2008. To souvisí s tím, že situace ve Světové obchodní organizaci (WTO) není dobrá. Krize bezesporu otevřela úvahy o tom, jak postupovat dál. Nejvíc mě ale zarazilo, že TTIP prosazuje současný americký prezident Obama. TTIP má totiž předobraz v dohodě NAFTA mezi Kanadou, USA a Mexikem z roku 1994 a Obama šel do svého prvního volebního období jako velký kritik NAFTA a zavázal se, že se pokusí do této dohody dostat sociální a ekologické doložky. Velmi mě proto udivuje, že dnes tentýž Barack Obama prosazuje TTIP, která má podobnou logiku jako NAFTA,“ říká Ilona Švihlíková na adresu amerického prezidenta.

Dále se vymezila vůči argumentům zastánců TTIP, kteří tvrdí, že je třeba reagovat na stav, kdy má WTO problémy, a argumentují pak, že transatlantická dohoda odstraní bariéry a pomůže ekonomickému růstu. „V naplnění takových předpokladů vidím problém. Tarifní bariéry mezi Spojenými státy a Evropskou unií jsou velmi malé a celkově nehrají velkou roli. Je pro mě otázkou, co si kdo od minoritního snížení celních sazeb slibuje. A druhý háček představuje otázka netarifních překážek, tedy různých legislativních požadavků kladených na výrobky.

Tady vyvstává celá škála obav – Spojené státy totiž mají jiné standardy a jejich ekonomický systém je odlišný, mají jiné pracovní právo, postavení odborů a veřejného sektoru nebo ekologickou ochranu. Tato technická otázka je zároveň velmi citlivá, protože současný stav vyjadřuje skutečnost, že Evropané a Američané mají velmi rozdílná očekávání od státu. To vyvolává velké znepokojení,“ varuje Ilona Švihlíková, podle které by právě dohoda o odstranění netarifních bariér mohla například ohrozit kvalitu evropských potravin, protože po sjednocení podmínek by USA mohly bez omezení do Evropy dovážet své zemědělské produkty, které vyrábějí za mnohem volnějších podmínek než v Evropě. „A navíc víme, jak fungovaly, respektive nefungovaly minulé dohody typu NAFTA. To je důvod být maximálně obezřetní,“ říká Ilona Švihlíková.

Česká republika – třetí nejžalovanější země

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Náš hlavní soupeř jsou média.“ Babiš byl v Praze zlý na novináře a jmenoval

9:45 „Náš hlavní soupeř jsou média.“ Babiš byl v Praze zlý na novináře a jmenoval

Před volbami se podle expremiéra Andreje Babiše musí hnutí ANO vypořádat s ostrou kampaní, která nev…