Historie je vždy poučná, neboť se opakuje a každý je potrestán takovými politiky, které si zvolil, nebo jejichž volbu svojí neúčastí ve volbách umožnil. O takzvané sametové toho pravděpodobně ještě mnoho nevíme, byť oficiální propaganda se to všemi způsoby snaží zatajit. Už nesmyslné spojení slov révolution velouté (sametová revoluce), které vymysleli a první použili v listopadu 1989 francouzští žurnalisté je ukázkou podvodu a pokrytectví. Revoluce nikdy v historii nebyla a ve své podstatě ani nemůže být nenásilná. Revoluce znamená zásadní společenskou změnu, především z hlediska držitelů moci, a zároveň obvykle i majetkovou změnu. O událostech v listopadu 1989 proto můžeme mluvit jako o dobrovolném, ne-li předem dohodnutém, předání moci. Revoluce nastala až následně.

To vše se odehrávalo v rámci boje o koryta mezi komunisty ve vedení KSČ, z nichž někteří byli ochotni prodat nejen duši, ale celý národ. V té době výrazně poklesla úroveň pracovníků StB stejně jako v SSSR tamní KGB, takže se staly rejdištěm boje o moc a odborně nezvládaly plnění úkolů. Z určitého hlediska se nelze vyhnout názoru, že část vedení KSČ bez skrupulí prodala svoji zemi, členskou základnu i občany nepříteli, aby si mohli žít jako kapitalisti. Do určité míry to potvrzuje fakt, že do předání moci byla zapojena řada vysoce odborných specialistů, například z Prognostického ústavu, kteří měli přístup k informacím ze zahraničí, široký rozhled, analytické schopnosti a kontakty v zahraničí. A nakonec nelze přehlédnout, že vedení KSČ i StB zůstalo prakticky bez jakéhokoli postihu, zatímco teror se snesl na jejich podřízené.

Zároveň je třeba zdůraznit, že bez sametové revoluce, označované rovněž jako něžná revoluce, bychom se nedostali do EU, nestali se kolonií a nestáli jako členská země NATO na prahu čtvrté světové války (třetí, známá jako studená, končila právě v době sametové revoluce porážkou SSSR). Samozřejmě je otázka, jaký by byl vývoj bez takzvaného sametu. Vláda nomenklaturních špiček komunistické strany v oficiálně socialistické, nikoli komunistické, republice byla ochotná se reformovat stejně jako současní korupčníci a byrokrati v Bruselu a Berlíně, kteří se ohánějí bolševickými hesly a páchnou fašismem.

Celý vývoj v osmdesátých letech bychom mohli označit za vzorovou ukázku takzvané hybridní války, v níž na základě manipulace s davem občanů evropské části takzvané světové socialistické soustavy zvítězily americké a západoevropské tajné služby. Tím se jim podařilo získat kolonie místo těch ztracených v Asii a Africe a expanzí zajistit stabilitu ekonomického vývoje. Vidíme zde prakticky všechny prvky hybridní války, kterou podle propagandistů EU a NATO údajně vymyslel teprve nedávno ruský generál Gerasimov. Přitom ji v praxi poprvé ve velkém stylu použil již Goebbels proti Československu koncem třicátých let minulého století.

Tento vývoj je z hlediska globálního boje o moc logický, protože vojenský střet, který by přešel do jaderného konfliktu, by nepřinesl vítězství žádné straně. I v tomto případě bylo vítězství jedné strany dáno chybami druhé. Sovětská strana však možnost hybridní války koncem osmdesátých let evidentně podcenila, možná pod vlivem války v Afghánistánu, možná díky neschopnosti, ne-li zradě vlastní politické reprezentace. V současnosti je v plném proudu další fáze. Zde by si všichni, kteří podléhají aktuální tupé a rasistické mediální propagandě proti Rusku, která připomíná dobu třetí říše, měli uvědomit, že se jedná o slovanskou zemi a rovněž většina obyvatel naší země jsou více či méně původem Slované.

Dodnes není řádně, úplně a jednoznačně zpracována historie přelomu let 1989 a 1990 v tehdejším Československu a pravděpodobně o něco takového není ani zájem. Zda a čí, případně koho všeho byl kdo agent, se místy neoficiálně ví, ale obtížně prokazuje. Nicméně urychlená likvidace složek StB mnoha politických osobností před i polistopadového vývoje mluví za vše; stejně jako řada svědectví. Nástupkyně KGB pravděpodobně dodnes řídí řadu svých českých a slovenských oveček, jejichž složky si odvezla.

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA- CELÝ SERIÁL

Celá akce vzbuzuje dojem dobře zrežírované komedie. Rozhodně se nemusíme opájet iluzorními představami, že hlavními hráči byli pubertální demonstranti a demokracie lačný národ. Musíme si počkat na zpřístupnění archivů tajných služeb řady států. Existují jen popisy a vzpomínky, většinou jednostranného propagandistického charakteru. Už chybí jen nějaký stupidní film angažovaného režiséra za peníze z našich daní produkovaný ČT. Opačné názory a informace se objevují prakticky jen na internetu a jsou označovány za komunistické a promoskevské a všemožně potlačovány v duchu mediální totality.

Zároveň existuje řada konspiračních teorií kolem Václava Havla a řady dalších protagonistů a vlivů. S přibývajícím časem se výrazně mění pohled na sametovou revoluci a její vůdce u mnohých našich občanů. Ukázkovým příkladem je Kocáb, tvůrce, či spíše oficiální mediální realizátor iniciativy Most, která umožnila zachování pozic a beztrestnost komunistických špiček do budoucna výměnou za předání moci, státu, členské základny a občanů. Tento vývoj náramně připomíná Jelcinovu perestrojku organizovanou skupinou amerických mediálních expertů.