„Jestliže se v Minsku jednalo především o zastavení bojů v Donbasu, v Miláně šlo o to dohodnout se na zajištění nepřetržitých dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropské unie. Vše nasvědčuje tomu, že se Evropa zavázala zaplatit Gazpromu za dluhy Kyjeva z minulosti i za budoucí odběr plynu. Moskva na oplátku potvdila cenu plynu dodávaného na Ukrajinu. Zvýšená pozornost byla věnována způsobu provedení celé platební transakce. Ve výsledku plyn dodávaný do Evropy nebude přesměrovaný Ukrajinci a Ukrajina zaplatí za ruský plyn Evropské unie. Moskva pak dostane své peníze," konstatuje Trenin.

„To je dobrá zpráva, i přesto některé otázky zůstávají nevyřešeny. Ukrajina nejspíš přes zimní období nezamrzne, ale konflikt v Donbasu pravděpodobně ano. Bitevní linie jsou zakonzervovány a stávají se prakticky skutečnými hranicemi. Ukrajina uzákonila zvláštní status pro území ovládané povstalci, ale jejich vůdci rezolutně odmítají opětovné připojení k Ukrajině. Doněcká i Luhanská lidová republika se odmítají účastnit parlamentních voleb, které se budou konat příští neděli a naopak jsou zde naplánovány vlastní volby na příští měsíc. Britský ministerský předseda David Cameron v Miláně citoval ruského prezidenta Vladimira Putina, který přitom o separatistických republikách mluvil jako o součásti Ukrajiny. Přestože by si takový výsledek ruský prezident přál, skutečné události se ubírají opačným směrem," míní Trenin.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Rusko bude muset podle Trenina financovat část Donbasu, kterou jeho přátelé z řad separatistů drží a nehodlají se jí vzdát. „K tomu si musí Rusko připočíst další značné finanční prostředky, které bude muset vynaložit na zmírnění následků sankcí, další obrovské sumy peněz potom pošle na Krym. Evropská unie se pak bude muset postarat o Ukrajinu jako celek. Výše nákladů na oživení zdevastované a zadlužené ekonomiky země se 40 miliony obyvatel a nestabilním politickým i sociálním prostředím je ve hvězdách. Na pomoc desetimilionovému krachujícímu členu EU Řecku bylo vynaloženo 240 miliard eur. Aby se regiony bývalé NDR se šestnácti miliony obyvatel dokázaly lépe integrovat do znovusjednoceného Německa, poslal tam Berlín během pětadvaceti let 1,5 bilionů eur," vypočítává Trenin.

„Ukrajina samozřejmě není členem EU a ještě dlouho jím také nebude. Přesto nelze připustit, aby se tato země zřítila do ekonomické a sociální propasti. Důsledky pro celou Evropu by potom byly skutečně katastrofální. Zajistit, aby Ukrajinci v průběhu nadcházející zimy neumrzli, bylo nezbytným první krokem. Mnoho dalších a složitějších kroků však tuto zemi teprve čeká. To je tvrdá realita, které je nutné čelit," míní Trenin.