„Místo toho, aby věci pevně uchopila do svých rukou, nechává je vymknout se kontrole. Německá kancléřka Angela Merkelová není tím velkým vůdcem Evropy, kterého teď potřebujeme,“ píše na adresu německé kancléřky publicista a novinář Delamaide. „Bylo by smutným vyvrcholením politické kariéry kancléřky Angely Merkelové, kdyby svými nesprávnými rozhodnutími ohledně Deutsche Bank ... vyvolala řetězové selhání evropských bank a zničila by euro,“ pokračuje publicista.

Ještě před pár dny požadovalo ministerstvo spravedlnosti Spojených států, aby Deutsche Bank zaplatila pokutu ve výši 14 miliard dolarů, tedy asi 135 miliard korun za to, že se nechovala dostatečně odpovědně před vypuknutím celosvětové finanční krize v roce 2008. Banka nepočítala s tím, že tuto obří sumu zaplatí, ale i tak se dostala na akciových trzích do problémů. A Angela Merkelová udělala podle novináře tu chybu, že se za německou banku nepostavila dostatečně razantně. Zprvu dokonce prohlašovala, že se státní pomocí nemůže Deutsche Bank počítat. Toto jednání mohlo podle názoru Delamaida vést až ke zhroucení evropských bank a opakování velké hospodářské krize, jak ji známe ze 30. let minulého století.

Celý text v angličtině najdete zde.

Novinář v této souvislosti upozorňuje, že nejde o zdaleka první „kiks“ Angely Merkelové. Dalšího se dopustila v okamžiku, kdy otevřela brány Německa migrantům z různých koutů světa. Tím popřela do té doby platné evropské dohody, jak nakládat s uprchlíky, a navíc zapříčinila rozklížení Evropské unie. Co ji k tomu vedlo? Slovy spisovatele to byla její zaslepenost ohledně Řecka. Tato země společně s Itálií čelila a čelí obrovskému náporu migrantů, ale Merkelová tomu nevěnovala dost pozornosti. Nechala se totiž údajně ovlivnit svým náhledem na řeckou bankovní krizi, při jejímž řešení dlouho odmítla ustoupit byť jen o píď a najít nějaký kompromis.

Delamaide ovšem konstatuje, že tím řada selhání Angely Merkelové nekončí. Špatně se prý rozhodla také v otázce ukrajinské krize. Ukrajině bylo slibováno, že se teoreticky může stát členem EU, pokud se k tomuto společenství začne chovat příznivěji. Na kyjevském Majdanu došlo následně k revoluci podporované zvenčí. Tato revoluce motivovala ruského prezidenta Vladimira Putina k obsazení ukrajinského Krymu a infiltraci Rusů do dalších příhraničních oblastí země.