Švédská prokurátorka ke svému názoru došla v rámci vyšetřování třiadvacetiletého muže ze Sýrie, který „vyvěsil“ černou vlajku Islámského státu na svém facebookovém profilu loni v červnu. Proti syrskému příznivci Islámského státu, který žije v západním Švédsku ve městě Laholm, tehdy zahájila policie vyšetřování z důvodů šíření nenávisti. Prokurátorka k překvapení veřejnosti i médií však v jeho jednání žádný problém neshledala.

„Zkrátka a dobře, obviněný muž dával najevo své opovržení pro všechny ostatní, ale nikoli pro konkrétní etnickou skupinu. Zatímco svastika symbolizuje nenávist vůči Židům, o vlajce Islámského státu to samé říci nemůžeme. Do tohoto bodu jsme se doposud nedostali, byť se to může v příštích deseti letech změnit,“ cituje server Local vyjádření prokurátorky a vysvětluje, že aby byla naplněna podstata trestného činu „podněcování k nenávisti“, musí dojít ke splnění několika podmínek.

Celý text v angličtině je ZDE.

Ve výčtu nechybí znevažování skupiny osob v souvislosti s rasou, barvou pletí, národnostním či etnickým původem, náboženským vyznáním nebo sexuální orientací. „Kdyby byl k vlajce Islámského státu například přiložen text s konkrétnějšími formulacemi o některých skupinách, například homosexuálech, mohl být rozsudek nakonec jiný. V každém případě o svém rozhodnutí vůbec nepochybuji a považuji jej z pohledu švédského práva za správné.“

Když byl obviněný vyslýchán loni v létě švédskou policí, tvrdil, že neměl v úmyslu podporovat Islámský stát. „Tvrdil, že se nejedná o vlajku Islámského státu, ale o symbol, jenž se v rámci islámu používal stovky let před tím, než jej za svůj přijali džihádisté z ISIS,“ uvedl právník obviněného Björn Nilsson. V některých jiných evropských zemích jsou však úřady vůči symbolu přísnější. Například v Nizozemsku je zakázán od srpna 2014 a v Německu od září stejného roku.

Švédská veřejnost patří k nejtolerantnějším v Evropě, ale přesto vzbudilo rozhodnutí státní prokurátorky vlnu nespokojenosti. Mainstreamová média o případu informují přísně politicky korektně, ale obyčejní Švédové jsou v internetových diskuzích mnohem méně rezervovaní a rozhodnutí vesměs považují za špatné a mnozí z nich při „hodnocení“ rozhodnutí státní zástupkyně nešetří emocemi.