Poslanecká sněmovna se včera vůbec nedostala k projednávání asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií. Důvodem bylo veto třiceti komunistických poslanců, kteří svým hlasováním zamítli zařazení dohody na program aktuální schůze. Hlasování o zařazení bodu na program se tak bude zřejmě dle serveru Aktuálně.cz opakovat nejdříve v druhé polovině června, na další schůzi poslanecké sněmovny.   

Jak upozorňuje Aktuálně.cz, Česká republika je jedním z osmi unijních států, které zatím asociační dohodu o přidružení Ukrajiny nepodepsaly. Podle šéfdiplomata Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je přitom dohoda nástrojem, který má Ukrajině pomoci k míru a stabilitě. Ministr zahraničí se tak již nechal slyšet, že je připravený přesvědčovat své kolegy poslance, aby dohodu schválili.

Zablokování projednávání dohody o přidružení Ukrajiny k EU se shodou okolností odehrálo ve stejný den, kdy se v České republice nacházel ukrajinský ministr zahraničí Pavel Klimkin. Této skutečnosti si vedle jiných všiml tiskový mluvčí inciativy Evropské hodnoty Jakub Janda, který to na svém facebookovém profilu patřičně okomentoval. „Gratuluji koalici, že ve Sněmovně umožnila komunistům zablokovat zařazení Asociační dohody s Ukrajinou na program projednávání. Zrovna, když tu máme na návštěvě ukrajinského ministra zahraničí. Supr!“ zveřejnil Janda.

 V současné době na to Ukrajina nemá

Sociálně demokratický poslanec Jaroslav Foldyna na stejné sociální síti vyvěsil návrh prohlášení, které by dle něho měla poslanecká sněmovna připojit k ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou. Pro ParlamentníListy.cz Foldyna upřesnil, že tento návrh hodlá předložit poslanecké sněmovně ke schválení. „Snažím se dohodnout s předsedou, aby si to klub ČSSD osvojil. Bez doprovodného usnesení bych dohodu těžko podpořil a dalším to také umožní pro dohodu hlasovat,“ uvedl Foldyna.  

Sociálně demokratický poslanec v prohlášení tvrdí, že členství Ukrajiny v Evropské unii lze brát v potaz v okamžiku, kdy země splní ekonomické a politické podmínky, srovnatelné s těmi, které musely splnit současné členské státy včetně České republiky. „V opačném případě by začlenění zadluženého 50-ti milionového státu, v němž mají stále významný vliv zkorumpovaní oligarchové s vlastními armádami, a trpícího absencí efektivní hospodářské infrastruktury mohlo vést k prohloubení ekonomických i politických problémů pro celou Evropu,“ varuje Foldyna.

Výprodej ukrajinské půdy katastrofou pro EU

Implementace asociační dohody bude dle jeho soudu stát Ukrajinu mnoho finančních prostředků a není prý jasné, jak je vláda míní získat vzhledem k tomu, že i poslední statistiky potvrzují pokračující propad ukrajinské ekonomiky.

Poslanec v této souvislosti míní, že Česká republika a Evropská unie by neměly podporovat snahu snížit zadluženost země cestou rozsáhlého výprodeje velmi úrodné ukrajinské černozemě a předání kontroly nad tamním zemědělstvím do rukou západních investorů a spekulantů.

Foldyna s odvoláním na americký vědeckovýzkumný Oaklandský institut upozorňuje, že na ukrajinském trhu s ornou půdou si nejaktivněji vede americká agrospolečnost Cargill, chemický gigant DuPont, ale především koncern Monsanto, který prý v současné době čelí v USA silné kritice za svou podporu geneticky modifikovaných semen.

„Monsanto dlouhodobě usiluje o vývoz geneticky upravených produktů do Evropy a plánuje jej realizovat prostřednictvím Ukrajiny. Vláda bývalého prezidenta Janukovyče to nepovolila, ale například v článku 404 asociační dohody jsou obě strany vyzývány ke spolupráci na ‚zvýšeném využití biotechnologií‘ na území Ukrajiny,“ píše Foldyna.

Zadlužená Ukrajina, která potřebuje rychle získat další velké finanční prostředky, tak dle poslance může pod tlakem přistoupit i na kroky, které nejsou v zájmu kvality evropských potravin a zemědělství. „Můžeme jen doufat, že důsledné naplňování asociační dohody s Ukrajinou povede mj. k zavedení stejných standardů pro ukrajinské potraviny a zemědělské produkty exportované do EU, jaké platí v EU samotné, a to včetně pravidel pro zacházení s geneticky modifikovanými organismy,“ konstatuje Foldyna.

Plné znění poslancova návrhu doprovodného prohlášení poslanecké sněmovny k asociační dohodě Ukrajiny s EU:

Ukrajina od EU touto formou dostává „noty“, za jakých podmínek může žádat o nikoli členství, ale pouze partnerství.

A k tomuto navrhuji doprovodné prohlášení české sněmovny Parlamentu.

Což podobně učinili i Slováci.

Prohlášení Poslanecké sněmovny ČR k ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou

Poslanecká sněmovna PČR podporuje politiku Východního partnerství, jejímž cílem je ekonomická integrace a politická asociace všech partnerských zemí, tedy i Ukrajiny. Poslanecká sněmovna ČR proto podporuje ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou (AA/DCFTA) jako výraz podpory procesu přibližování Ukrajiny k Evropské unii a současně bere na vědomí, že v této době se nelze ani vyjadřovat k případnému budoucímu členství Ukrajiny v EU. Touto možností bude možné se zabývat až v době, kdy se Ukrajině podaří splnit všechny ekonomické a politické podmínky, srovnatelné s těmi, které musely splnit současné členské státy včetně České republiky. V opačném případě by začlenění zadluženého 50ti milionového státu, v němž mají stále významný vliv zkorumpovaní oligarchové s vlastními armádami, a trpícího absencí efektivní hospodářské infrastruktury mohlo vést k prohloubení ekonomických i politických problémů pro celou Evropu.

Evropská unie vyžaduje od všech členských států respektování lidských práv, dodržování demokratických pravidel včetně respektování práv menšin (kulturních, jazykových, náboženských), účinný boj proti korupci a za vládu práva. Jsme si vědomi skutečnosti, že Ukrajina čelí velkému a nesnadnému úkolu prosadit potřebné dalekosáhlé ekonomické a politické reformy, včetně ústavní reformy, která je předpokladem hluboké reformy soudnictví a provedení dalekosáhlé decentralizace a demokratických změn v oblasti voleb, depolitizace veřejné správy, energetiky, veřejných zakázek apod. Nesmírně naléhavá je nutnost účinného boje proti korupci, omezení moci oligarchů a významného utlumení projevů extrémního nacionalismu, xenofobie i jistých sympatií k fašismu a jeho symbolům. V tom si Ukrajina zaslouží pomoc Evropské unie včetně České republiky.

Poslanecká sněmovna je přesvědčena, že současný konflikt na jihovýchodě Ukrajiny nelze vyřešit vojenskými prostředky, ale pouze diplomatickým jednáním, které musí vést k zastavení všech forem násilností a k dohodě s proruskými povstalci, jejichž území by se mělo těšit významné autonomii, například v rámci federativního či konfederativního uspořádání Ukrajiny při plném respektování její územní celistvosti a teritoriální integrity. Poslanecká sněmovna uvítala dohodu z Minsku mezi vládou Ukrajiny a povstalci z Doněcké a Luhanské oblasti, ale stejně jako Národní rada Slovenské republiky, si je plně vědoma, že tato dohoda nemůže sama o sobě zajistit dlouhodobý mír. K tomu je zapotřebí nalézt oboustranně přijatelné kompromisy mezi oběma stranami, které by vedly ke svobodnému rozhodnutí občanů Ukrajiny o státoprávním uspořádání jejich země a ke svobodným demokratickým volbám na celém území Ukrajiny, které by měly být podle minských dohod monitorovány OBSE.

Budoucí prosperita Ukrajiny je podmíněna dobrými vztahy jak s EU, tak i s Ruskou federací, s níž je ukrajinská ekonomika úzce provázána. Asociační dohodu je třeba realizovat postupně a promyšleně, tedy tak, aby například snaha zvýšit schopnost ukrajinského zboží prosadit se na trzích EU nijak neohrozila významný ukrajinský obchod s Ruskem. V této souvislosti Poslanecká sněmovna plně podporuje trilaterální konzultace mezi EU, Ukrajinou a Ruskou federací a uvítá jakoukoli dohodu, která ze vzájemných vztahů odstraní napětí a zajistí jejich bezproblémové fungování.

S tímto odůvodněním:

Implementace asociační dohody bude stát Ukrajinu mnoho finančních prostředků a není jasné, jak je vláda míní získat, vzhledem k tomu, že i poslední statistiky potvrzují pokračující propad ukrajinské ekonomiky.

Česká republika a Evropská unie by však neměly podporovat snahu snížit zadluženost země cestou rozsáhlého výprodeje nejkvalitnější ukrajinské černozemě a předání kontroly nad tamním zemědělstvím do rukou západních investorů a spekulantů, před čímž varuje například americký vědeckovýzkumný Oaklandský institut a další respektované instituce.

Tento institut upozorňuje, že na ukrajinském trhu s ornou půdou si nejaktivněji vede americká agrospolečnost Cargill, chemický gigant DuPont, ale především koncern Monsanto, který v současné době čelí v USA silné kritice za svou podporu geneticky modifikovaných semen. Monsanto dlouhodobě usiluje o vývoz geneticky upravených produktů do Evropy a plánuje jej realizovat prostřednictvím Ukrajiny. Vláda bývalého prezidenta Janukovyče to nepovolila, ale například v článku 404 asociační dohody jsou obě strany vyzývány ke spolupráci na „zvýšeném využití biotechnologií“ na území Ukrajiny. Zadlužená Ukrajina, která potřebuje rychle získat další velké finanční prostředky, tak může přistoupit, pod tlakem, i na kroky, které nejsou v zájmu kvality evropských potravin a zemědělství. Můžeme jen doufat, že důsledné naplňování AA/DCFTA povede mj. k zavedení stejných standardů pro ukrajinské potraviny a zemědělské produkty exportované do EU, jaké platí v EU samotné, a to včetně pravidel pro zacházení s geneticky modifikovanými organismy.