Dnešní prezidentské veto zákona o střetu zájmů je podle Plíška také vzkazem do sociální demokracie, kterým prezident dává najevo ČSSD do budoucna svůj nadstandardní vztah s Andrejem Babišem.

Plíšek připomněl, že své pozměňující návrhy do zákona o střetu zájmů přidal po diskusi na výboru i na plénu, kde byly tyto návrhy přijaty. Z jeho pohledu poslanci ANO svou práci odflákli „a nemakali“, protože v průběhu schvalování nepředkládali ve sněmovně protinávrhy k Plíškovým návrhům.

Plíšek poukázal na to, že budoucí finský premiér, než aby čelil střetu zájmů, raději své firmy prodal. A také na to, že Babiš, když vstupoval do politiky, říkal, že jeho firmy se nebudou účastnit veřejných zakázek. „Situace je ale trochu jiná,“ podotkl Plíšek.

Je přesvědčen, že sněmovna přehlasuje veto prezidenta republiky. Zákon o střetu zájmů tak začne platit asi od února.

Odpůrci té podoby zákona o střetu zájmů, kterou dnes vetoval prezident, ale tvrdí, že je protiústavní. Prezident také tvrdí, že je v rozporu se základní listinou práv a svobod. Plíšek argumentoval tím, že „má určité právní analýzy“, dále pak některá veřejná vyjádření ústavních právníků, z nichž vyplývá, že jeho návrhy jsou v souladu s ústavou. Ke stejnému závěru dospěl také po debatě na pražské právnické fakultě.

Podle zmíněného zákona nesmějí politici v přesně definovaných funkcích vlastnit tisk, rádia a televizní stanice. Proč se toto omezení vlastnictví netýká elektronických médií? „Jsem odpůrce regulace internetu. Nedovedu si představit, jak bychom to v praxi prováděli,“ reagoval Plíšek.

Moderátorka upozornila, že legislativní rada vlády uvažuje o nějaké revizi ústavy. Například o změnách pravomocí prezidenta. Plíšek se podivil, že se o této věci diskutuje pár měsíců před volbami.

Místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch v tisku naznačil, že by se měly změnit zákony tak, aby se zakázalo zahalování žen na veřejnosti. Plíšek si ale nemyslí, že ohledně této věci musíme měnit zákony.

Na závěr pořadu zmínila moderátorka nejnovější informace ke kauze Davida Ratha. Případ se po rozhodnutí Vrchního soudu vrací na samý začátek. Pokud by tomu mělo být skutečně tak, uvedl Plíšek, tak to „může podlomit důvěru v justici a právní systém“. „Pokud by ten proces měl jet skutečně od začátku, měly by být vyvozeny důsledky, ministr spravedlnosti by se o to měl z hlediska kárné zodpovědnosti zajímat,“ dodal Martin Plíšek.