Britský analytik Mark Galeotti má za to, že ruský prezident Vladimir Putin je unavený a rád by na postu prezidenta země skončil. Zanedlouho to bude 18 let od chvíle, co se ujal moci. Dlouholetý vládce Kremlu má ale jeden velký problém. Dosud nenašel nástupce, který by ho po odchodu z funkce chránil tak, jak sám Putin chránil svého předchůdce Borise Jelcina. Aby mohl v klidu dožít svůj život bez strachu z případného policejního stíhání. Rozhovor s Markem Galeottim uveřejnil server iDNES.cz.

V tuto chvíli prý nemůže být ruský prezident Vladimir Putin v klidu. Už proto ne, že se z Ruska znovu snaží udělat velmoc, a to se některým lidem kolem něj nelíbí. Galeotti má na mysli lidi, kteří chtějí v Rusku dál v klidu krást a své majetky si chránit převáděním na Západ. Konfrontace se Západem je pro ně to poslední, co by si přáli. Co když jim Západ jejich majetek odstaví?

Putin ale trvá na tom, že z Ruska znovu udělá mocnost světového významu, a oni se tomu musejí přizpůsobit.

„Putin se tak stal obětí vlastní mytologie, své vlastní propagandy. Považuje se za nepostradatelného muže. Problémem je, že moc v moderním světě znamená ekonomickou moc, technologickou moc, měkkou moc. Putinův pohled na moc je jako z 19. století. Pro něj to znamená říši, respekt, strach, velkou armádu. A proto je pro něj tak důležitá Ukrajina – pokud je Rusko velmoc, tak musí mít svoji sféru vlivu a nemůže Ukrajinu nechat jít,“ uvedl Galeotti.

Celý rozhovor naleznete zde.

Tím ovšem výčet Putinových problémů nekončí. Nejenže se jeho politika nelíbí části jeho lidí a že se stal obětí vlastní propagandy, ale mnoho obyčejných Rusů je z Putina už unaveno. Ztratili iluzi, že by s Putinem mohlo být ještě lépe. Kreml proto bude rád, když bude mít prezidentskou volbu za sebou, Putin v nich získá přiměřeně vysoký počet hlasů a pojede se dál.

Ruskému prezidentovi se daří ukázat sílu v Sýrii. Putin prý nikdy o Blízký východ nestál, ale bere ho jako region, kde může ukázat sílu Ruska. Může ukázat, že je tu určitá alternativa vůči Washingtonu. Kreml může být vítaným místem pro politiky, kteří se nezamýšlejí nad dodržováním lidských práv, ale o to víc přemýšlejí o nákupu ruských zbraní.

Zato na Ukrajině se Rusům moc nedaří. Galeotti má za to, že Ruská federace nikdy nestála o ukrajinský Donbas, ale teď jim jaksi zůstal na krku. Putin ovšem nemůže přiznat, že v ukrajinské operaci v podstatě selhal. Selhává ale i nové ukrajinské vedení. Režim ukrajinského prezidenta Petra Porošenka je podle analytika zkorumpovaný a Ukrajincům dokázal splnit jen málo z toho, co slíbil.

Pár slov analytik přidal i k debatě o ovlivňování amerických prezidentských voleb Ruskem. Galeotti nepochybuje o tom, že Rusové volby ovlivňovali, ale pochybuje o tom, že byl jejich vliv zásadní.

„Hillary Clintonová nebyla příliš charismatickou kandidátkou a navíc měla velmi špatnou volební strategii. Evidentně zanedbávala ty státy, ve kterých se o výsledku voleb rozhodlo. Jenže pokud jste proti Trumpovi, tak je velmi pohodlné obviňovat Rusy. Je to trochu, jako když se s lidmi z Prahy bavím o Zemanovi. Je jasné, že Rusové před Schwarzenbergem upřednostňovali Zemana. Ale místo toho, aby se jeho stoupenci zamysleli, že možná nedokázali oslovit lidi mimo pražskou kavárnu, lidi z jiných konců České republiky, tak ukazují na Rusy. Vždy je jednodušší obvinit Rusy,“ uvedl Galeotti.

Pokud jde o Českou republiku, Rusové prý nejsou moc aktivní v ovlivňování politiky. Zajímá je ekonomika. Česko mohou využívat jako základnu pro ekonomické operace v EU a pro své špiony, které z Česka vysílají dál do Evropy.

„Podívejte se na poslední parlamentní volby. Rusové se do nich moc nepletli. Ano, trochu popichovali a přiživovali vášně kolem migrační krize. Ale upřímně řečeno: tohle Češi zvládnou sami. A navíc tady nebyl žádný jasně proruský kandidát. Babiš to není. O zahraniční politiku se moc nezajímá, jeho byznys je orientován na Západ a na dotace z EU,“ připomněl analytik.