„Nejde jen o to, že sama argumentace, že kritika EU je něco špatného, nás vrací do dob reálného socialismu, kdy byla povolena jen kritika amerického imperialismu a ti, kdo si dovolili kritizovat ‚tábor míru a socialismu‘, byli nálepkováni jako ‚samozvanci a zaprodanci‘, ale především o to, že je nesprávná i věcně,“ dodal. Jak se domnívá, jako členové nějakého spolku máme právo kritizovat to, co se v něm děje, a v případě, že nejsme spokojeni a nejsme schopni to změnit, můžeme spolek i opustit. 

V rámci své kritiky Evropské unie uvádí mimo jiné to, že je nutno si uvědomit, že pokud jde o vnější bezpečnost státu, nepředstavuje EU žádné bezpečnostní záruky. „Každý je svědkem toho, že není schopna uhájit své hranice ani proti neozbrojeným migrantům. Tuto záruku poskytuje jen NATO svým členům bez ohledu na to, zda jsou členy EU nebo ne,“ píše Vaněk. Poslední vývoj navíc dle jeho názoru ukazuje, že velké státy, především Německo, se necítí být vázány jakýmikoliv dohodami uvnitř EU, bezohledně prosazují svoji vlastní politiku a těm, kteří nechtějí „držet hubu a krok“, bezostyšně vyhrožují.

Původní text ZDE

„Pokud jde o Rusko, za jehož agenta budu nepochybně na základě tohoto textu označen, jeho imperiální politika je dlouho známá, neměnná, a tudíž zcela nepřekvapivá. Stejně tak není překvapivé, že využívá všech možností pro zvýšení svého vlivu i u nás. S tím je třeba počítat a podle toho je třeba se chovat. Ale to je zcela v rukou naší vlády a našich občanů. Proti případné vojenské intervenci nás chrání NATO, s případným růstem vlivu politického si musíme poradit sami. Zde nám opět nepomůže ani EU. Ostatně rád bych připomněl, že Německo se dokázalo s Ruskem vždy dohodnout proti zájmům jiných států, a to nejen v minulosti (pakt Molotov-Ribbentrop), ale i v současnosti (ropovod Nordstream), kdy se v celé věci angažoval osobně i německý kancléř,“ podotkl k Ruské federaci Vaněk. 

Důležité je dle jeho názoru především to, že černobílá volba „EU, nebo Rusko“ je zcela matoucí. 

„Ano, můžeme se pokusit o reformu EU a osobně bych takové řešení preferoval. Má to ovšem ‚háček‘. Při jakémkoliv pokusu o jiný názor nám nejen není nasloucháno, ale je nám především v souvislosti s migrací vyhrožováno. A to nejen Česku, ale celé V4,“ uzavřel s tím, že jednou z možností je tak neposlušnost či vzít opět vládu do svých rukou.