O situaci ve vědě a výzkumu a jejich naváznosti na praxi hovořil na diskusním fóru Nadace železné opony profesor Vladimír Mařík, předseda výzkumné rady Technologické agentury ČR.

„Průmysl je odběratelem toho, co věda vybádá. My tu pořád vytváříme jakýsi ‚push‘ model – cpeme peníze do výzkumu a říkáme: Nějak to protlač do průmyslu. Musíme ale přejít na ‚pull‘ model, tedy donutit průmysl, aby sám vytahoval výsledky a říkal – my potřebujeme toto a když mi to dáte, tady jsou peníze. To platí nejen pro technické obory.“

Zásadní problémy – energie, voda

Řada problémů, se kterými se setkáváme, je podle profesora Maříka interdisciplinární povahy. „Často se tu hovoří o průmyslu 4.0, ale to je krásná ukázka. Povídáme si o robotech, o umělé inteligenci, jako jsou auta bez řidiče. Nakonec se ukazuje, že technologie se nějak vymyslí, ale neumíme zvládat dopady těchto technologií na společnost. A nyní nastupuje to, že do týmů přibíráme sociology, ekonomy, filozofy, právníky. Protože právní aspekt užití robotů je velmi složitá záležitost. A týmy se tedy stávají interdisciplinárními. Průmysl je schopen platit tyto týmy a tím platit i ty další obory, na které se zpočátku zdálo, že nejsou v průmyslu peníze. Do budoucna se budeme muset orientovat na řešení problémů, které nás budou sužovat. Tedy vytvářet interdisciplinární centra společně s různými školami, které budou řešit problémy energetiky. Protože my se tu tváříme, že proud máme, ale za pět let bude v této zemi energetická krize. Přečtěte si novou knihu Česká energetika na křižovatce,“ doporučil několika desítkám přítomných.