Autory otevřeného dopisu byli tři holandští ekonomové Geert Reuten, Kees Vendrik a Robert Went, které podpořilo dalších 331 ekonomů. Jejich výzva adresovaná vládám patnácti tehdejších členských států EU byla publikována v několika evropských denících v předvečer jednání o dalších integračních krocích na cestě k hospodářské a měnové unii. „Budete společně konzultovat kroky směřující k další evropské integraci, ale ve vzduchu se stále vznáší mnoho otázek, na které neznáme odpovědi. Začne fungovat hospodářská a měnová unie, tedy eurozóna, podle plánu na konci století? Které země se zúčastní od samého počátku? Budou splněna všechna kritéria Maastrichtské smlouvy?“ ptají se ekonomové.

Ekonomové poukazují na to, že se Evropa potýká s vysokou nezaměstnaností, chudobou, sociálními problémy a zdevastovaným životním prostředím. Tehdejší návrh představitelů EU na zřízení eurozóny považují z hlediska řešení zmíněných problémů za nedostatečný. „Vaši ekonomičtí poradci vám sdělili, že zřízení eurozóny přinese více pracovních míst a prosperitu. My evropští ekonomové se obáváme, že je tomu přesně naopak. Chystaný projekt hospodářské a měnové integrace nenachází potřebné řešení z hlediska sociálního, ekologického ani demokratického. Je to promarněná příležitost. Jednotná měna by přitom mohla představovat cestu k plné zaměstnanosti a vzniku pracovních míst. Tento a další cíle by mohly být dosaženy skrze společnou rozpočtovou a fiskální politiku upřednostňující udržitelný hospodářský růst,“ píše se v dopise.

Místo toho podle autorů výzvy způsobí projekt hospodářské a měnové unie demontáž veřejného sektoru a sníží manévrovací prostor pro aktivní sociální a fiskální politiku. V další pasáži textu se ekonomové pozastavují nad několika hlavními body. „Členské státy by měly mimo jiné splňovat podmínku, že jejich deficit musí být nižší než 3 % HDP. Téměř žádný stát přitom toto kritérium nyní nesplňuje. Toto pravidlo navíc nemá žádné ekonomické opodstatnění. Snížení deficitu rozpočtu dle vašeho mínění vede k nižší inflaci, což následně znamená vyšší ekonomický růst a zaměstnanost. Nedávný ekonomický výzkum však toto tvrzení popírá“, zmiňují ekonomové a upozorňují, že ani deficit pod 3 % neznamená splnění kritérií pro přijetí eura. „Jakmile je váš dluh vyšší než 60 % HDP, budete muset provést další úsporná opatření. Tlak na rozpočty bude vzhledem k dublinskému Paktu stability přetrvávat. Členské státy budou muset dále přizpůsobovat národní rozpočty a výsledkem bude nekonečná recese,“ varují ekonomové.