Markéta, která nedávno působila také v Kongu, Íránu nebo na Srí Lance, si dala tentokrát za cíl zjistit, proč vlastně tolik uprchlíků odchází právě ze Sýrie a také se toho chtěla mnohem víc dozvědět o Islámském státu (IS). Proto se vydala na svou nebezpečnou misi společně s šéfredaktorkou magazínu Lidé a země Lenkou Klicperovou. Obě novinářky pak prožily tři týdny na severu Sýrie mezi kurdskými bojovníky v jejich autonomní oblasti.

Kurdové jsou v boji proti IS velmi úspěšní a dobyli na něm zpátky i své důležité město Kobaní. Právě tam strávila Markéta Kutilová nejvíce času. Kobaní označuje za novodobý Stalingrad a k jeho statečným obyvatelům vzhlíží s velkým respektem. S Kurdy pak navštívila i některá bojiště na hranicích s Islámským státem.

„S Lenkou se už považujeme za dost tvrdé potom, co jsme na našich misích už viděly a zažily, přesto nás Kurdové svým velkým srdcem dostali. Vycházeli z trosek domů s rozzářenými úsměvy a snažili se nás pohostit tím posledním, co jim zůstalo. I když dosáhli na islamistech skvělých vítězství, mají ohromné ztráty. V žádném případě se ale nevzdávají, je to pro ně možná šance, že konečně získají svůj legitimní stát,“ konstatovala novinářka.

Lacinou ropu od teroristů kupují Turci i jiné okolní státy

„Mnoho lidí se ptá, kde pořád bere Islámský stát peníze na svou válku a záškodnické operace. Je to především z prodeje ropy a jiných energetických zdrojů, jež teroristé zabrali v první řadě. Denně jim z toho plyne okolo 1, 5 miliónů dolarů. S ropou pak obchodují jejich mafie, které ji prodávají za třetinu ceny, proto je o ní velký zájem. Nejvíce ji berou překupníci z Turecka, Iráku i z Asadova režimu, a také jiné země. Dalším velkým zdrojem jejich příjmů jsou daně, které vybírají asi od 6 milionů obyvatel. Ovládají totiž značnou část Sýrie a Iráku,“ informovala Markéta Kutilová. Ta například také navštívila jedno z mála osvobozených syrských měst Tel Abyat a zjišťovala, jak to tam za Islámského státu fungovalo.

„Islamisté okamžitě zavřeli všechny školy, ženám nařídili nosit burky a zakázali kouření a třeba i fotbal. Na jedno frekventované místo postavili klec, do níž zavírali lidi i za menší prohřešky. Z místního stadionu udělali veřejné popraviště, kde za krátkou dobu své vlády uřezali hlavy mnoha desítkám obyvatel. Jejich ženy, většina z  teroristů měla okolo čtyř manželek, se pak vetřely mezi lidi jako špiclové,“ doplnila publicistka.