Hrozba dalších lidí, kteří přijdou o práci, hrozba zvyšování poplatků (a sankcí) za likvidaci odpadů, hrozba pro podnikatele, kteří v oboru podnikají, ale i riziko zastavení výzkumu v dalších oblastech. To vše se skrývá prý za novelou a připravovanou novou legislativou. To, že je skutečně nejvyšší čas k alarmování, dokládá právě Petr Miller, který v současné době zastává funkci šéfa SVDS (Sdružení výkupen druhotných surovin) a důvody pro ParlamentníListy.cz rozebral detailněji.

„Víte, když se ministerstvo životního prostředí pokoušelo v létě minulého roku prosadit v Poslanecké sněmovně změnu zákona č. 184/2014 Sb., což je takzvaná ‚elektronovelu‘, odehrávalo se velké divadlo. Ono totiž prosadit něco, co nepokrytě popírá demokratické tržní principy, není jen tak. Musí na to být nátura, jak by řekla moje moudrá babička,“ svěřil se ParlamentnímListům.cz Petr Miller – člověk, který mimochodem při listopadových událostech roku 1989 přivedl největší počet dělníků z ČKD na Václavské náměstí. To je však i pro něj již minulost, i když pro naši redakci na tyto události zavzpomínal. Nyní ho trápí jiné záležitosti.

Škemrání a velké divadlo

„Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tak do boje nasadilo arsenál horlivých slibů, přemlouvání a škemrání, dokonce i modré z nebe bylo ochotné snést. A to jen proto, že někteří zatvrzelí zákonodárci, kteří nechápali, že návrh přichází z jiné planety, odmítali se k pošlapání tržních principů připojit. A nebyli to jen poslanci, kdo měl zásadní výhrady. Velké subjekty sdružující významné a rozhodující firmy, a dokonce i instituce, budící na rozdíl od jiných důvěru, na část představení přizvaných do Pracovních skupin pod taktovkou MŽP a v režii moudré neviditelné ruky se mohly, ovšem jen jako kulisy, velkého divadla účastnit. Ale po pravdě řečeno, to bylo tak všechno. Dopadlo to tak, jak už si pomalu zvykáme. Novela, byť veskrze kontroverzní, byla přijata, neboť máme důvěřivé zákonodárce, kteří uvěřili, že ministerstvo opravdu, ale fakt opravdu, vše napraví v připravovaném návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností,“ posteskl si bývalý ministr naší vlády.

Jak dodává, je však třeba říci, že to nebyla jen zmíněná „elektronovela“, co významně nabouralo podle něj tržní prostředí v oboru nakládání se zpětně odebranými elektrozařízeními a elektroodpady. „Na deformacích, krůček po krůčku, se podílela legislativa, která elektronovele předcházela. A tak se stalo, že dnes máme na zákonné úpravy, účelově přizpůsobené zájmům konkrétní lobbistické skupiny tvořené několika soukromými firmami, původně založenými za účelem provozování kolektivních systémů výrobců elektrozařízení. No neberte to,“ konstatoval dál Petr Miller.

Není podnikatel jako podnikatel. Některý umí velmi rychle najít vrátka k profitu - bez ohledu na vše další

A vysvětluje situaci na příkladu. Stačí si představit, že jste firma, která má zákonem nyní zajištěn blahobytný život, nikým neohrozitelný a kdyby se přece jenom nějaký takový závistivý kverulant objevil, se zlou by ho MŽP vyprovodilo. Nic jiného by mu nezbývalo, neboť ministerstvo stálo u zrodu tohoto tržního zázraku a nebylo by dobré, kdyby se nějací šťouralové dotazovali, jakže to vlastně v roce 2005 bylo a kam že ty strůjce tohoto zázraku větřík zavál?