Sotva se o víkendu vyvalily z médií výsledky českých parlamentních voleb, ozval se sborem štěkot: „Fašisté, populisté, extremisté... vyhráli volby! Konec demokracie!“ Nic takového se ale přece vůbec nestalo. Vítězové voleb – hnutí ANO, SPD a Piráti – spolu mají jedno hlavní společné: nabourali úspěšně dosavadní systém. Měli by spolu i vládnout!

Jeden by si myslel, že je možné tomu uniknout. Nelze. A to ani tehdy, když neposloucháte rádio, nesledujete televizi. První místo výskytu, kde se sejde více než dva, co tvoří kolektiv, se to dozvíte. Skupinka deseti nadupaných opilců mi to připomněla hned v sobotu vpodvečer. 

Jejich analýza zněla jako slogan: „Česká společnost nedorostla demokracii, není jí prostě hodna, a proto si ji ani nezaslouží!“ Skutečně?

Babiš jako chytrá horákyně

Jenom letmý pohled na výsledky ale mluví přesně v opačném gardu. Ve všech krajích zvítězilo hnutí ANO, které vzniklo pouze před šesti lety, a to na úkor všech – a zejména ČSSD a komunistů. Hnutí, vedené podnikatelem Andrejem Babišem, bývá často označováno za populistické, vládlo ovšem uplynulé čtyři roky rukou nedílnou (téměř celou dobu) s tzv. tradičními stranami, tedy s KDU-ČSL a s ČSSD. Byla to špatná vláda?

Pokud by toto hnutí bylo tak populistické, proč s ním tito obhájci „tradiční parlamentní demokracie“ vůbec šli do koalice? Právě podíl těchto stran, které se předháněly ve verbální rétorice, ale nebyly schopné ve výkonu moci přesvědčit, znamenal jejich konečnou porážku. Nebylo za tím jen spiknutí neschopných. Vyprázdněnost, neschopnost zaujmout, ale především jejich vlastní zapouzdřenost způsobily, že ČSSD a KDU-ČSL jsou nyní na odpis. ČSSD již nemá své dělníky, KDU-ČSL patrně ubyli i katolíci... A komunisté? Z nich se stali odpudiví a nefrekventovatelní konzervativci.