Po prázdninové pauze se v úterním Focusu Václava Moravce rozebíralo zásadní téma, téma zločinu a trestu. Proč nejsou právo a spravedlnost totéž? I na tuto zásadní otázku odpovídali hosté, právník a filozof Jiří Přibáň, psycholožka Dana Němcová, psycholog Milan Nakonečný, kriminalista Josef Mareš, předseda Nejvyššího správního soudu ČR Josef Baxa a Mallory – hlavní postava posledního dokumentu Heleny Třeštíkové.

„Právo a spravedlnost jsou dva různé pojmy a o spravedlnosti se lidé dohadují od nepaměti,“ konstatoval v úvodu Přibáň. Právo a zákony by měly směřovat ke spravedlnosti. Lidé by se také měli pokoušet jednat spravedlivě, spravedlnost je jednou ze ctností. Dnes mohou mít lidé pocit nespravedlnosti, protože mají pocit, že se jim nedaří dovolat se práva, ale mohou cítit i nespravedlnost ekonomickou.

Němcová doplnila, že spravedlnost v čisté podobě čeká pouze od Boha. My, kteří žijeme v tomto světě, bychom se podle psycholožky měli chovat tak, abychom nenechali druhého topit se v nespravedlnosti, uvedla také.

Podle Přibáně je velmi dobře, že jsme zrušili trest smrti, a mělo by to tak zůstat co nejdéle. Tento nejvyšší a absolutní trest přísluší vyslovit jen autoritě nejvyšší. „Společnost si uvědomuje, že její justiční systém není tak dokonalý, aby si mohl dovolit vynášet absolutní tresty,“ vyjádřil své mínění právník, filozof a sociolog. Němcová mu jednoznačně dala za pravdu s tím, že by měl každý dostat možnost nahlédnout, že jednal špatně.

Fascinace zlem

Dalšími hosty byli kriminalista Josef Mareš a psycholog a historik Milan Nakonečný. Podle Nakonečného musíme rozlišit několik typů lidí. Každý ve svém životě potřebuje určitý stupeň vzrušení. Někdo se k němu dostává skrze adrenalinový sport, jiný sledováním detektivek a najdou se i tací, kteří zločiny páchají.

Mareš k tomu ovšem doplnil, že řada zločinců si míru svého provinění nepřipouští, snaží se jej před kriminalisty omluvit. Díky moderním kriminalistickým seriálům navíc lidé mají zkreslené představy o práci policie. „Bohužel to okrajově platí o lidech, kterých by se to týkat nemělo,“ poznamenal na adresu některých kolegů.

Nesmíme zapomínat ani na to, že lidé mají svědomí a mnozí jeho tíhu nevydrží, podle Nakonečného spáchají sebevraždu. „Klasickým způsobem redukce pocitu viny je ale racionalizace, zdůvodnění. Přímo mistry racionalizace jsou určití intelektuálové, kteří jsou schopni zdůvodnit jakoukoli špinavost, protože jsou za to placení,“ posteskl si psycholog. „Já jsem zastáncem znovuzavedení trestu smrti za zrůdné zločiny. A argument, že se může stát omyl, oni lékaři zabijí víc lidí než soudci,“ udeřil host.

Ke spravedlnosti v Česku má prý host značné výhrady, protože se u nás řada kauz zametla pod koberec. Lidé to vidí, mají pocit nespravedlnosti, a to může skončit špatně. Poukázal např. na kauzu tří exposlanců ODS, kteří se vzhledem k výroku soudu vyhli stíhání. Přibáň k tomu doplnil, že soudce by měl bránit nemajetné proti majetným, aby si lidé nemysleli, že se spravedlnost dá koupit. „V tom je velká prestiž soudnictví,“ mínil Přibáň.