Jak zaznělo od organizátorů akce hned v úvodu, Jiřina Šiklová, velmi viditelná veřejná osoba, je pro mnohé ukázkou cílevědomosti a vytrvalosti, protože ani v obtížných úsecích života, kdy měla zakázanou vědeckou činnost, se nevzdala. Po listopadu 1989 dokázala navázat na svou předchozí akademickou kariéru. Vystudovala filozofii a historii na FF UK a spoluzakládala katedru sociologie.

Zakázaná sociologie

„Sociologie byla myslím zakázána i proto, že byla spojena s myšlenkami T. G. Masaryka, který byl prvním profesorem sociologie, a pak také s Eduardem Benešem a dalšími lidmi, takže to byla věda, která tady takzvaně neexistovala. To bylo obnoveno v 60. letech,“ informovala na začátku přítomné Šiklová. Hned v úvodu se pak v reakci na dotaz z publika soustředila na vysvětlení kvality předvolebních průzkumů. „Ano, mohou mít velkou vypovídací hodnotu včetně plus minus odchylky jedno nebo dvě procenta, to je směrodatná odchylka,“ odpověděla Šiklová. „Ten, kdo výzkum dělá a kdo si jej objednává, musí být ale vzájemně naprosto nezávislý,“ dodala. Zároveň ale upozornila  na případné nebezpečí manipulace s veřejností a zdůraznila význam množství respondentů či kvality autora  průzkumu i tazatelů. „Všimněte si, že většinou máte výsledky, ale nevíte, jakou metodou je to děláno. V roce 1969 jsem byla na Západě ve velkém demoskopickém středisku. Uvědomila jsem si, že tito lidé se prezentovali tím, že dělají výzkum veřejného mínění třeba pro Adenauera, ale ve skutečnosti se živili třeba i zjišťováním toho, jaký budete chtít mít dekor na čajovém servisu.“ Zároveň pak v daném kontextu uvedla: „Když se sociologové prostituují, mělo by se to o nich vědět. Kdybych si chtěla objednat výzkum a chtěla vidět výsledky, neobjednám si je u velmi populární firmy,“ dodala.