„Islámský stát způsobuje nestabilitu obrovského území. Tři sta Číňanů za něj odjelo bojovat na Střední východ. Na konci srpna zaútočili teroristé bombou v autě na naše velvyslanectví v Kyrgyzstánu. Ostatně z této země údajně v řadách IS bojuje pět set lidí, z nichž čtyřicet už se vrátilo zpět,“ prohlásil zástupce ředitele Čínského institutu pro mezinárodní strategická studia a generál Zhao Ning. V podstatě tím začal poslední blok konference Iniciativa „Pás a Stezka“, která se konala v Profesním domě na Malostranském náměstí v Praze. Její závěr se totiž týkal bezpečnosti.

Čínská mise a základna

Jde o plán společného rozvoje z hlavy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v roce 2013 navrhl během návštěv Kazachstánu a Indonésie vznik „Ekonomického pásu kolem Hedvábné stezky“ a „Námořní hedvábné stezky 21. století“, tedy „Pásu a Stezky“. Nicméně jde vlastně o koridor mezi železnicí a lodní cestou kolem jižní Asie. A právě ten koridor je pekelně neklidný, takže by se mohl naopak stát „noční můrou“ obchodníků a přepravců. Na to konto na konferenci debatovalo hned několik bezpečnostních expertů.

„Kvůli protipirátským opatřením Čína vyslala do Adenského zálivu již čtyřiadvacet flotil obranných plavidel. V roce 2015 vyslala Čína poprvé své vojáky na zahraniční misi, a to do Jižního Súdánu. V Džibuti budujeme první zahraniční základnu,“ doplnil obranné plány Číny Zhao Ning s tím, že „Pás a Stezka“ bude mít hlavně přínos materiálních benefitů pro obyvatelstvo zemí v koridoru. Na druhou stranu se podělil i s obavami, že útoků na čínské pracovníky v zahraničí bude přibývat.

Neúspěšný pokus Clintonové

Vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miloš Balabán prohlásil: „Ekonomický rozvoj zmíněných oblastí může v boji proti extremismu a terorismu významně pomoci. Není totiž v zájmu extremistických skupin, aby se zlepšovaly ekonomické a sociální podmínky v zemích, kde působí.“ Doplnil, že do Evropy ročně míří 50 000 Pákistánců a loni sem přišlo 200 000 Afghánců, což byla po Syřanech největší uprchlická skupina. A to by se také mohlo změnit.

Ostatně už roku 2011 hovořila tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová o obnově Hedvábné stezky, ale na její plán kvůli zhoršení bezpečnostní situace a nedostatku financí nedošlo. Teď je na stole ten čínský a vypadá to, že finanční zabezpečení bude solidní. Ostatně do Číny by se třeba z Afghánistánu mohly dovážet sušené ovoce, mramor a šafrán.

Tisíce proti desítkám let

Jak konstatoval bývalý ministr zahraničí Jan Kohout, Čína existuje tisíce let, kdežto EU pár desítek. Stavěl by tedy na strategickém dialogu s Čínou. „Pás a Stezka“ je prý ekonomický projekt, který vznikl, když se Čína dostala na hranice svých hospodářských možností a s myšlenkami o potřebách zabezpečit růst ekonomiky a vlastní stabilitu zjednodušením exportu zboží. „Čína je pragmatická. Třeba v Afghánistánu pomáhá v jednáních mezi tamní vládou a Tálibánem. V Pekingu proto třeba byla delegace Tálibánců,“ doplnil.

„Loajalita Afghánce patří nejdříve rodině, sousedům, vesnici, náboženství a pak, když mu ještě zbude místo, i státním institucím.Vláda, parlament, státní správa jsou obyčejnými Afghánci vnímány jako něco cizího. Proto tam má takovou podporu hnutí Tálibán,“ vysvětlil generál Petr Pelz, který právě v Afghánistánu působil jako velvyslanec.

V Afghánistánu se Čína neangažuje přímo. Největší čínská investice je v provincii Lógar, kde se nachází druhé největší ložisko mědi na světě. Na druhou stranu tam leží i jedno z největších archeologických nalezišť v zemi, takže se s těžbou ještě nezačalo. Nakonec ale všichni účastníci debaty Bezpečnostní dimenze Iniciativy Pásu a Stezky, jak se poslední blok konference nazýval, souhlasili s konstatováním, že Iniciativa „Pás a Stezka“ je velmi mladá a až čas ukáže, jaká očekávání splní a jaká ne.