Arménské protesty vede hnutí „Ne krádeži“, které ale nemá mít spojitost s politickou opozicí v zemi. Hlavním požadavkem protestů je zrušení „nezákonného zvýšení cen“ a protesty mají mírný charakter. Neformálnost a spontánnost protestů podtrhuje i fakt, že nemají žádné lídry. Kritizované tarify mají stoupnout od 1. srpna o 16 %, což bude mít další ekonomické důsledky, včetně zvýšení cen na základní životní potřeby v zemi. Nejedná se o první zvýšení cen, ale zdaleka o nejvyšší během série zvyšování cen v posledních letech. V zemi, kde je každý šestý obyvatel chudý a která se potýká s ekonomickými problémy a nezaměstnaností, nejde o žádnou maličkost.

Vláda reagovala na demonstrace emocionálně použitím síly a včera se pokusila rozehnat protestující pomocí vodních děl, došlo také k zatýkání více než 200 lidí a na zranění asi 23 lidí. Protesty se nyní konají na prospektu maršála Bagramjana, kde jsou v daný moment místo policejního kordonu zátarasy a počet policistů se na místě snížil. Demonstranti se odtud odmítli přesunout na náměstí Svobody. Násilné řešení obsahuje řadu rizik i proto, že před několika lety, v roce 2008, vedlo použití síly proti demonstrantům k tragické smrti více než 10 lidí.

Arménský „Majdan“?

Sociální charakter protestů má širší souvislosti, které ale musejí dělat vrásky Jerevanu, Moskvě a koneckonců i Bruselu, který stejně jako Washington vyjádřil svoje „znepokojení“. Nicméně mluvit o nové „barevné revoluci“ se zdá být v daný moment předčasné. Rusko kontroluje 80 % energetického průmyslu, takže zdražování v zemi padá na hlavy ruských firem. Tato situace, stejně jako „přestěhování“ ruské ekonomické krize do Arménie, staví do špatného světla eurasijský integrační projekt, jehož součástí se Arménie stala, aniž by se ale vzdala další spolupráce s EU. V zemi jsou častější hlasy, které spojují zhoršující se ekonomickou situaci země s eurasijskou integrací a (ne)výhodami, které má Arménii přinést.