Verhofstadt se ve svém diskusním příspěvku na mezinárodní konferenci „Výzvy pro Evropu“, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost, nejprve vydal po proudu času, když vzpomenul na propagátory evropského federalismu, italského komunistického politika Altiera Spinelliho a dvojnásobného britského premiéra Winstona Churchilla, kteří společně s ostatními otci zakladateli Evropské unie razili myšlenku nadnárodní Evropy, neboť si po zkušenostech z druhé světové války jasně uvědomovali nebezpečí plynoucí z rozděleného kontinentu.  

Jejich ideje se zkraje padesátých let zhmotnily v Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), z něhož se postupným vývojem stala dnešní Evropská unie. Verhofstadt poukázal na to, že již v první zakládající smlouvě ESUA, o níž napsal knihu, byly přítomny mechanismy umožňující společnou obranu i vytvoření politické Unie. Tato smlouva však kvůli francouzskému ne nevstoupila nikdy v platnost a z následujících smluv mechanismy umožňující společnou obranu evropského společenství vypadly. Nyní bychom se k nim ovšem podle politikova názoru měli vrátit. „Kdyby byly realizovány původní návrhy otců zakladatelů, dokázali bychom řešit hlavní výzvy, jimž dnes Evropa čelí,“ prohlásil Verhofstadt a sklidil za to potlesk přítomných.

„Potřebujeme jít cestou nadnárodní Evropy. Což neznamená, že zmizí národní státy nebo země jako takové, ale znamená to, že budeme mít systém, v němž národní státy budou společně v nadnárodním rámci, abychom se mohli lépe bránit, nebo lépe, bránit naše zájmy celosvětově. A současně se vyhnout válečným utrpením, se kterými jsme se setkávali po desetiletí,“ doplnil.

Evropa na druhé koleji

Za pádný důkaz jakési evropské bezzubosti Verhofstadt považuje konflikt v Sýrii, kde prý Evropa nehraje žádnou roli, na rozdíl do Američanů a Rusů. „Sice i přes domluvené příměří pokračuje bombardování, ale u stolu při jednání nebyl žádný evropský zástupce. A přitom je to Evropa, kdo čelí kvůli syrské krizi migrační vlně,“ pustil se politik do kritiky Bruselu.

Absence efektivních rozhodovacích mechanismů se podle Verhofstadta kromě mezinárodněpolitické oblasti negativně projevuje také v rovině ekonomické. Belgický expremiér poukázal na to, že Evropa stále čelí důsledkům světové finanční krize z roku 2008, která prý ve Spojených státech byla utlumena během následujících dvou tří let.

„EU je volnou konfederací, v níž každé rozhodnutí musí přijmout osmadvacet států (resp. sedmadvacet, nepočítáme-li Británii). Pak stačí, aby jeden řekl ne, a všechno je zablokováno,“ shrnul Verhofstadt podle jeho názoru hlavní slabinu Evropské unie, která v současné době hodně komplikuje vypořádávání se s uprchlickou krizí. 

„Potřebujeme vybudovat ty správné instituce, jinak se Evropa nezotaví. A musíme to udělat co nejrychleji. Už nemůžeme čekat,“ uzavřel Verhofstadt za potlesku přítomných.