Udělování státních vyznamenání každý rok budí vášně. Prezident Miloš Zeman je vzbudil i letos, když některé občany odmítl pozvat, jiní odmítli jeho pozvání a dříve vyznamenaný umělec Jan Němec vyznamenání dokonce vrátil, byť dočasně. O dění kolem státního svátku diskutovali ve středečních Událostech, komentářích bývalý ruský disident Viktor Fajnberg, syn bývalé disidentky Natalje Gorbaněvské Jaroslav Gorbaněvskij, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, režisér Jan Němec, europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09 a STAN), politolog, nakladatel a publicista Alexander Tomský a vedoucí Katedry politologie a filozofie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniel Kroupa.

Je to státní vyznamenání, ne poděkování od Miloše Zemana

Jako první se vyjádřil režisér Jan Němec. „Já jsem se rozmýšlel asi tak deset vteřin. Myslel jsem si, že není možné, aby prezident ve významný den České republiky vyznamenal dva režiséry, které jinak považuji za profesionály. Dostali vyznamenání za to, že napomohli prezidentu Zemanovi k návratu k moci,“ podotkl režisér Němec. On sám vyznamenání nedostal za pochlebování moci, ale za to, že natočil dokument o sovětské invazi do Československa v roce 1968. Režisér zdůraznil, že nechce být součástí klanu „Zemanových oblíbenců“. Miloš Zeman podle jeho názoru zneužívá svých ústavních pravomocí. „Toto je můj individuální akt, který možná bude chápán jako teatrální, ale někdo musí říct naplno, že se zde obnovuje diktátorská moc, a pokud jí budeš sloužit, budeš odměněn." 

Následně se k udílení státních vyznamenání vyjádřil Kmoníček. Připomněl, že každý prezident oceňuje spíše ty lidi, kteří mu jsou blízcí, než lidi jemu vzdálení. „Je logické, že budeme oceňovat spíše toho, koho známe, nežli toho, koho neznáme,“ uvedl Kmoníček. Některé z vyznamenaných má prý Zeman nepochybně rád, ale rozhodně to nebylo hlavní kritérium k předání vyznamenání. „Někdo, kdo natočil film o Miloši Zemanovi, snad už by neměl být oceněn za zbytek své tvorby,“ podivoval se dále prezidentův spolupracovník.

Europoslanec Pospíšil se postavil na stranu režiséra Němce. „Prezident nemá vyznamenávat ty, kteří se zasloužili o to, že je prezidentem. Ale to je o ocenění za český stát, ne za Miloše Zemana,“ zdůraznil Pospíšil.

Zemanův návrat z Číny s PPF

Následně se vyjádřil i k cestě prezidenta Zemana do Číny. Europoslanec zdůraznil, že je Česká republika ve světě známá obhajobou lidských práv, a od toho bychom neměli ustupovat. „My jako občané bychom se měli ozvat, zda je pro nás důležitá ochrana lidských práv,“ podotkl Pospíšil.

Kmoníček kontroval, že politiku jedné Číny Česká republika uznává již od dob Václava Havla. Jen si prý musíme ujasnit, že lze s nějakým státem obchodovat, vytvářet politické kontakty a následně je využít i k tomu, abychom mohli nastolovat otázku lidských práv. Proti tomu se zase vymezil Pospíšil, který poukázal na to, že prezident se nechce „míchat“ do vnitřních záležitostí Číny. A tím dává najevo, že dává „ruce pryč“ od otázky dodržování lidských práv v Číně.

A do toho znovu vstoupil Kmoníček, který poznamenal, že prezident mluvil i se studenty a s představiteli i jiných stran než jen Komunistické strany Číny. A nakonec se vyjádřil i k návratu Zemana z Číny letadlem společnosti PPF Petra Kellnera. „Sedmdesátiletý muž toto učinil proto, aby byl v Praze dříve,“ podotkl Kmoníček. Kdyby to prezident neudělal, prý by se nestihl vrátit včas na oslavy státního svátku. „A to by média oprávněně kritizovala,“ uvedl Zemanův spolupracovník. „Já bych k tomu jen poznamenal, že tuto informaci přinesl deník Blesk - a to je přesně to místo, kam tato informace patří."

K tématu se v krátkém proslovu vyjádřil i exprezident Václav Klaus. Ten poznamenal, že sám ze zahraničí létal jen letadlem, kterým do něj přiletěl, a to letadlem, jež mu připravil český stát.

Natalja Gorbaněvská už nemůže odpovědět, poznamenal její přítel

Následně došlo na vyznamenání Natalje Gorbaněvské. O tom debatovali ruský disident Viktor Fajnberg a syn bývalé disidentky Jaroslav Gorbaněvskij. „Když prezident Zeman odměňuje Natalji Gorbaněvskou medailí, tak odměňuje její boj za svobodu. A v zemi, kde se narodila Natalja Gorbaněvská, jsou dnes znovu političtí vězni. Kdybych mohl mluvit s prezidentem Zemanem, řekl bych mu: Pane prezidente, proneste tři věty o lidských právech v Rusku a promluvte s ruskými politiky o propuštění politických vězňů,“ uvedl Gorbaněvskij.

Fajnberg poukázal na to, že dnešní rusko-ukrajinskou krizi lze srovnat s mnichovskou situací Československa v roce 1938. A Zeman je prý dokonce ještě zbabělejší než západní politici v Mnichově. „Já myslím, že když prezident republiky označuje za svého blízkého přítele Sergeje Lavrova a přitom dává vyznamenání Natalji Gorbaněvské, tak je to její obrovská urážka,“ zdůraznil Fajnberg. Ruské elitní síly jsou zapojeny ve válce na východě Ukrajiny. A ruská média spustila obrovskou propagandu. „Ta snad nebyla ani za Stalina,“ podivoval se Fajnberg. Tam se říká, že Ukrajina je umělý stát, ale na druhé straně se pozitivně hovoří o tzv. Novorusku.

„Já si nemyslím, že by mou matku nebylo jednoduché urazit,“ řekl Gorbaněvskij. Zemanovi ale ostře vyčetl skutečnost, že nevyznamenal i další tehdejší protestující, kteří dnes stále žijí. Tím se prý Zeman nezachoval úplně dobře.

„Prezident Zeman vyznamenal mrtvou Natašu, která už mu nemůže odpovědět, to je bezpečné a dokonce to nese i jisté zisky,“ uzavřel toto téma Fajnberg.

Je to fraška, vysmál se Zemanovi Tomský

„Je to strašlivá fraška... Medailí by mělo být rozdáno podstatně méně, je tu obrovská inflace. A pak mají dostat ocenění lidé, kteří se těší uznání celé společnosti. A pak je dobré vyznamenat lidi, kteří mají za sebou nějaký hrdinský čin,“ prohlásil konzervativní myslitel. Zeman podle jeho názoru reprezentuje stát a měl by to dělat důstojně, to se ale neděje. „Mně vadí ti nýmandi, kteří dostávají ceny. To se skutečně ve Velké Británii či Francii neděje, tam dostávají ocenění významní lidé,“ zdůraznil Tomský.

Bývalý senátor Kroupa k tomu dodal, že prezident Zeman vlastně svými současnými činy popřel sám sebe z počátku devadesátých let, kdy hájil lidská práva. Také připomněl, že i českých disidentů se před rokem 1989 zastávali západní politici, když přijeli do Československa. A když prezident, který vyrůstal v komunistickém státě, dnes přijede do Číny, tak by se prý dalo čekat, že se zastane utlačovaných.