Na úvod Bohbot uvedl: „Měli byste zůstat v klidu, odhadnout situaci, odvézt v případě potřeby lidi, zastavit krvácení. To není důležité. Důležitá je správná příprava. Jsou lidi, kteří čekají až se něco stane, a pak reagují, a to je většina lidí na světě. Druhý typ je ten, co říká – já se budu připravovat, mít nůž, zbraň a kdyby se něco stalo, tak mohu reagovat. Cvičí karate, teakwondo, judo a řeknou: ‚Jsem připraven.‘ A pak jsou lidé, kteří jsou podle mne připraveni a snaží se zastavit tu možnost útoku, a kvůli tomu tady dnes jsme.  Potřebujeme lidi, kteří se dívají do budoucnosti a říkají: ‚Mohu to zastavit, než to vůbec začne‘.“

Tři izraelské války

„My jsme v Izraeli měli tři války,“ vypočítával bývalý izraelský bezpečnostní expert. „První byla v roce 1948, nebyli jsme připraveni, ani jsme nechtěli bojovat. Doufali jsme, že když budeme hodní, že bude fajn, že nás nechají žít a nebude válka. A takhle to nebylo. Bohužel nás začali vraždit, Naše vina byla, že jsme se předtím vůbec nepřipravili a říkali jsme si, že bude dobře, Bůh je s námi. V roce 1967 to už bylo úplně jinak. Během šesti dní jsme udělali to, co bylo nemožné. Zničili jsme všechny armády, které chtěly útočit na Izrael. A docela rychle.“  Pak upozornil na třetí válku v roce 1973. „Trvala 18 dní a důvod byl, že útočili první. A budu mluvit o strategii. Chtěli jsme, aby útočili první a měli jsme k tomu dva důvody. První byl, že se s námi nikdo nechtěl bavit. Byli tak uražení, že říkali: ‚Vy jste satan a nikdy nebude mír.‘ A my jsme zničili jejich armády a ty výsledky byly tak jednoznačné.  Měli jsme 780 mrtvých a zabili jsme 10 000 Arabů. Ta druhá válka umožnila mír a ukázali jsme, že i když začínají oni první, nemohou vyhrát. Nemohou zničit Izrael. Co to má společného s Českou republikou? Vy jste, dá se říci, úplně na začátku. Tady ano, ale ne v Evropě. Evropa je nyní nemocná. Co se děje v Anglii, ve Francii, není moc daleko. V Anglii je 650 muslimských vojáků a do Islámského státu přešlo 3000 lidí. Ve Francii i Belgii je to možná  trochu horší. Tady v Česku žijete v iluzi, že je vše v pořádku. Ale není to tak. Jste součást Evropy. Je to nemoc, která se rozšíří po celém těle. Takže přijdou i sem. A je to blízko, blíž, než si myslíte.“

Utečenci bez sentimentu

„Proto máte možnost úplně blokovat hranice. Osobně myslím, že je moc hezká věc,“ řekl k Schengenu Bohbot. „Ano, jezdím rád do Drážďan, je to fajn… ale co je důležitější? Vaše bezpečnost, nebo levně nakupovat? Musíte udělat to, aby se už žádní uprchlíci nedostali do Evropy. Nerozumím, proč utíkají a přicházejí sem. Proč nezůstanou a nebojují? Když se začal vytvářet Islámský stát, dostal se pomalu do Iráku velice mírnými modlitbami. Pak se ideologie začala rozšiřovat, získali pár lidí a začali posílat cizince, kteří vytvořili první sílu. A proč cizince, protože se vykašlali na všechno, protože jim bylo jedno, co zničí, koho zabijí. Neměli tam sousedy, neměli tam kamarády a necítili nic k té zemi.“ Pak dál pokračoval: „A to je to nejhorší, když přijdou lidé, kteří nemají nic společného s toto zemí a necítí k ní nic. Já když jsem přišel, musel jsem se naučit respektovat lidi i mentalitu. Dodnes se snažím. Když ale přijdou lidé, kteří utíkají z války, nemají žádné sentimenty k této zemi. Ti jsou ti nejhorší, nejnebezpečnější. Takto to začalo v Iráku. Je pravda, že dnes je Islámský stát plný bývalých vojáků, kterým Američané řekli: ‚Už vás nepotřebujeme.‘ Ti, kteří přicházejí, chtějí jedině rozšířit svoji ideologii. Kvůli tomu říkám, že musíte kontrolovat vaši hranici, musíte říci, že tu nechceme žádné uprchlíky. Oni doma nebojují, nechají tam doma ženské a přijdou sem. A za ně bojují cizinci. Musíte mít dobré spojence: Američany, Rusy, Izraelce. My víme hodně! Můžete se s námi spojit… A měli byste vybrat správné lidi, aby vás reprezentovali,“ řekl za potlesku rabín.

Karas k tomu prohlásil: „Paní Merkelová před nějakou dobou tvrdila, že sem přijdou především inženýři a lékaři. Ale nikdo neřekl, že za nimi přijdou jejich pacienti.“ A auditorium vyprsklo smíchy. „Protože to je plno vyšinutých lidí. Jeden poseká policisty mačetou, druhý projede autem promenádou v Nice… Za loňský rok přišlo zhruba jeden milion a 200 000 lidí. Podle statistik je 30 000 lidí napojeno na Islámský stát. Kolik bylo potřeba útočníků v tom francouzském klubu? Šest dohromady, se všemi podpůrnými… V Nice jeden, v Bruselu na letišti tři a tady jich máme 30 000! Pouze radikální muslimové jsou ti, kteří jsou nebezpeční? Podle koránu ti, kteří nejsou radikální, jsou odpadlíci a zaslouží být potrestáni smrtí. Za loňský rok do České republiky přišlo zhruba 30 000 muslimů. Těch, kteří jsou nějak napojeni na teroristické struktury, tu máme opět tři procenta, takže to je řádově tisíc lidí! To je docela děsivé číslo, že?“

Hampl k tomu podotkl s naléhavostí v hlase: „Musíme obrodit národní hrdost, vlastenectví.“

Roky v armádě

Muž ve středních letech  se zeptal  na  ženy v ozbrojených sborech. „Samozřejmě by měly být! Jsme lépe připraveni i díky tomu, že každá žena umí držet zbraň.  U vás to snad bude také. Nejen proto, že muslimové věří, že když je zabije ženská, tak nepřijdou do nebe, ale proto, že ženy jsou stejně dobré a někdy i lepší.  Umí chránit naše hranice stejně jako chlapi,“ odpověděl Bohbot. Poté se hovořilo se o vojenské službě, která je povinná pro muže v Izraeli tři roky, pro ženy dva roky.

Pak zazněl i tento dotaz: „Co dělat v době útoku?“ Odpověď zněla:„Když tam teroristé jsou, tak první věc je neutíkat. Zastavit, podívat se, zjistit, co můžeme udělat. Použít se dají klíčky, MasterCard karty jsou nebezpečné nejen když jdeme na nákup. Baterka. Silná propiska je stejná jako zbraň. Když nemáte knihu nebo židli, propiska vám může zachránit život. Co jsme se v Izraeli naučili je, že když utíkáme, je mnohokrát víc mrtvých. Když útočíme, když jdeme za nimi, tak ukazujeme, že nemáme strach. To je dobré, to je psychologie. Oni chtějí rozšířit chaos, teror, strach a my jim ukazujeme, že se nebojíme. A můžeme něco udělat. Zkusili jsme to jak v armádě, tak i v ulicích. Nespoléhat na to, že ten vedle bude něco dělat,“ odpověděl Bohbot.