„Pro ty, kteří Klause dobře znají, by bylo překvapením, kdyby tyto zákony parlamentu nevracel,“ obhajuje prezidentská veta bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek ve svém komentáři pro Mladou frontu Dnes a dodává, že málokdo je tak názorově průzračný a vypočitatelný jako prezident. Důvody četných vet spočívají podle Macka v tom, že vládní návrhy se nacházejí za samou hranicí mravnosti. Umocňuje je i ideová rozbředlost ODS či osobnost premiéra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska.

Boj za svobodu je podle Mackových slov argumentem nejpádnějším. „Hlavním důvodem je bezesporu setrvalá snaha vzepřít se vždy a všude všemu, co kousek po kousku, plíživě a nenápadně, zato však vytrvale ukusuje z lidské svobody.“

Z Klausova přesvědčení lze dle Macka vyvodit i jeho postprezidentskou budoucnost, v níž bude prý hájit těžce atakovanou svobodu rozhodování. „Vždy přiloží ruku k dílu tam, kde je možné ukrajování této svobody zabránit.“

Klaus nahrazuje další politickou stranu

S Mackem však nesdílí stejný názor Pavel Bratinka, podnikatel a bývalý politik. Podle něj by prezident měl udělovat veto návrhu zákona jen tehdy, kdy by vyvolal právní nejistotu, byl neslučitelný s ústavním pořádkem naší země či by představoval masivní zásah do poměrů a zvyklostí.

Bratinka varuje, že vzhledem k současnému politickému chaosu by prezidentské veto mohlo stát důvodem negace nových zákonů, čímž by se z prezidentova úřadu stala fakticky třetí komora zákonodárného sboru. Ústava však nic takového nezná.

Tím největším problémem je podle Bratinky skutečnost, že některé vetované zákony se týkají daňového zatížení či tvorby zdrojů na výplaty důchodců či dotací. „Uvědomme si, že střety a rozhodování ve sněmovně o tom, kolik a komu se sebere nebo naopak dá, jsou par excellence realizací rozhodnutí voličů učiněných v den voleb,“ zdůrazňuje. Vetováním takových zákonů se prý prezident staví do role další parlamentní politické strany s vlastním programem a se silou rovnou stovce mandátů. „A to je role, která mu nepřísluší,“ podotýká Bratinka.