Mlsna nejprve prozradil, že se předpokládá, že zítra dostane česká strana písemné odpovědi na její dotazy ohledně plánu na rozdělování uprchlíků mezi země EU podle pevných kvót. Podle oněch odpovědí se pak česká strana rozhodne o dalším postupu.

Pospíšil ohledně závěru českých expertů, že plánované kvóty mohou být protiprávní, upozornil, že na každé právo lze mít různý právní názor. To prý dvojnásobně platí pro evropské právo. Ovšem body, které české Ministerstvo vnitra považuje za sporné, považuje za sporné také.

Většina europoslanců propadla emocím

Zmínil se i o náladách v Evropském parlamentu: „Mám pocit, že většina europoslanců propadla emocím, že pokud hned nepřijmeme kvóty, že se rozpadne evropská solidarita.“

Vyjádřil obavy například z toho, kdo bude uprchlíky držet ve státě, kterému budou přiděleni, jak dlouho budou muset zůstat v přidělené zemi, zda by to nebylo v rozporu se Ženevskými konvencemi, kdo je bude muset vracet zpět, pokud se rozhodnou z přiděleného státu odejít, atd.

Prakticky nikdo z uprchlíků z Afriky nechtěl do střední a východní Evropy

Mlsna pak upozornil, že EU má pravidla pro vypořádání se s podobně velkou uprchlickou vlnou, jakou zažíváme nyní, už z roku 2001. „Podle té směrnice není možné uprchlíka přidělit jinam, on může jít tam, kam chce, asi proto není vůle ji aktivovat,“ dodal k tomu Pospíšil. A připomněl, že když před šesti lety Malta čelila uprchlické krizi, tehdy se mluvilo o tom, že uprchlíky z Afriky přerozdělí. „Ale téměř nikdo z nich nechtěl jít do zemí střední a východní Evropy,“ podotkl europoslanec. Podle něj Německo a ostatní bohaté západní země chtějí tento problém rozprostřít mezi ostatní státy EU. Pokud kvóty projdou, je Pospíšil ochoten se vsadit o láhev šampaňského, že do dvou let budou Česku přidělení uprchlíci opět mimo naše území. „Zabránit tomu může jen konec Schengenu,“ dodal Pospíšil.

Havel se domnívá, že je třeba střežit vnější hranice schengenského prostoru a uprchlíky vrátit do zemí, do kterých uprchlíci vstoupili jako do první země EU.