Názor politika versus názor odborníka. I tak by se dalo nahlížet na vyjádření, která od sebe dělí pouhý týden. V tom minulém uvedl na sněmu Svazu průmyslu a dopravy předseda vlády Bohuslav Sobotka, že Česká republika musí zůstat v tvrdém jádru Evropské unie a co nejdříve, jakmile to bude možné, přijmout euro. Podle něj není jiná cesta. Všechny politiky, kteří naopak mluví o vystoupení ČR z Evropské unie, označil premiér „za blázny a poloblázny“.

Setrvání v jádru Evropské unie považuje za jedinou alternativu k zajištění bezpečnosti a ekonomické prosperity naší republiky. A to, že Česko dosud není v eurozóně, bere jako nejistotu do budoucna. „Veškerá modernizační opatření budou fungovat tehdy, když budeme členy volného vnitřního trhu a budeme figurovat v jádru ekonomicky silných zemí Evropské unie,“ konstatoval Bohuslav Sobotka.

Euro na pokraji kolapsu, eurozóna čelí bezprecedentním dluhům

Možná by si svůj jednostranný pohled alespoň trochu poupravil, pokud by týden po svém razantním vyjádření zavítal na konferenci Vyšehradské fórum 2017. Slyšel by tam, že euro je na pokraji kolapsu a je čas, aby Evropská centrální banka odhalila stav ekonomiky. Dostalo by se mu připomenutí, že společná evropská měna je sužovaná skandály a země eurozóny čelí bezprecedentním dluhům. Tak hodnotil Sobotkou vzývané euro profesor Oldřich Rejnuš, autor mnoha vědeckých a odborných článků, publikací a učebnic.

V poslední době se zvláště intenzivně zabývá soudobým vývojem světového finančního systému s ohledem na vznik novodobých jak ekonomických, tak i společenských rizik. Nyní působí na Fakultě podnikatelské VUT v Brně a na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde v přednáší předměty „Finanční trhy“ a „Obchodování cenných papírů a komodit“.

Malé problémy se v rámci EU stávají monstrózními a neřešitelnými

Podle hlavního řečníka, který svůj přednáškový blok nazval „Jak dlouho bude ještě existovat společná evropská měna?“, potlačení tržního fungování úrokových sazeb přímo ohrožuje hospodářský cyklus. „A nefunguje-li princip hospodářského cyklu, nemůže docházet k periodické očistě ekonomického systému, a tudíž nemůže fungovat ani tržní ekonomika,“ vysvětlil profesor Rejnuš.

Euro je podle něj neštěstím Evropské unie, protože se jeho prostřednictvím finanční problémy jednotlivých států šíří do všech evropských zemí. „Malé problémy, které jsou normálně řešitelné, se stávají monstrózním a neřešitelným problémem celého evropského ekonomického společenství,“ konstatoval na konferenci ekonomický expert.

Investoři už nedůvěřují bankovnímu systému

Poukázal na to, že severní Evropa financovala deficity jižní Evropy, což nemůže pokračovat donekonečna. „Eurozóna proto nefunguje. Investoři již nedůvěřují bankovnímu systému. I největší věřitel v Německu Deutsche Bank čelí krizi obrovských rozměrů, bojuje se svými účetními knihami aktiv, které jsou zasaženy nesplácením úvěrů,“ připomněl profesor Rejnuš.

„Odchod Velké Británie z Evropské unie může být spouštěčem kolapsu. I když Británie nepřevzala euro, tak je EU na Británii závislá. Lidé ve velkém nakupují zlato, protože důvěra v jednotnou měnu se ztrácí. Je jen otázkou času, kdy eurozóna zkolabuje. Hlavním viníkem současné krize je chování samotného člověka a úpadek morálky ve společnosti,“ prohlásil Oldřich Rejnuš.

V důsledku vnitřní akumulace dluhu dojde ke zhroucení systému

Přednáškou s názvem „Civilizace: sedm zákonů. Kolaps měn a civilizací neznamená konec“ na něj navázal egyptolog profesor Miroslav Bárta. Podle jeho názoru zaniká civilizace v okamžiku, kdy zaniká její systém hodnot, symbolický svět a dorozumívací jazyk. Kolaps však podle něj neznamená zánik ani vyhubení jejích nositelů, z kořenů zaniklé civilizace obvykle vyrůstá nová, jde o transformaci.

„Pokud systém začne dlouhodobě spotřebovávat více energie, než je schopen vyrobit, nemůže udržet svou složitost ani ji dále rozvíjet. Nakonec dojde v důsledku vnitřní akumulace dluhu k rychlé a zásadní ztrátě složitosti v důsledku nedostatku zdrojů a zhroucení do sebe,“ zdůraznil profesor Miroslav Bárta, který je uznávaným odborníkem na vývoj a kolaps měn dávných civilizací.

Krize z roku 2008 už nikdy neskončí, přerostla v chronickou nemoc

Přestože už název přednášek se nesl v pesimistickém tónu a profesor Oldřich Rejnuš ho ještě umocnil tvrzením, že krize z roku 2008 ještě neskončila a už nikdy neskončí, protože přerostla v chronickou nemoc, byl o největší investiční konferenci v České republice velký zájem. Pátého ročníku Vyšehradského fóra, který s podtitulem „Ekonomické informace s předstihem“ pořádala společnost Golden Gate CZ se v pražském Kongresovém centru zúčastnilo rekordních 1900 posluchačů.