Mezníkem kolem ukrajinské krize se měly stát dohody o příměří na východě Ukrajiny uzavřené předminulý týden v Minsku mezi nejvyššími představiteli Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Situace na východě Ukrajiny je ale i přesto stále napjatá. Ukrajinská armáda hlásila v noci na úterý celkem 12 střetů s povstalci. Ti z incidentů viní vládní vojska, přesto prý stahují těžké zbraně. Podle armády však separatisté pouze přesouvají svou techniku blíže k přístavnímu městu Mariupol. Navíc separatisté již po vyhlášení příměří dobyli důležitý železniční uzel Debalceve, který nakonec vyklidily ukrajinské jednotky. Protože je „příměří“ velmi křehké, včera ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska vyzvali na své schůzce v Paříži k plnění mírových dohod z Minsku.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin je ze situace nešťastný a již se nechal slyšet, že jeho země v boji proti separatistům podporovaným Kremlem nutně potřebuje zbraně. Podle jeho mínění totiž ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde ani tak o Ukrajinu, jako spíše o Evropu, a proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie. Prezident Barack Obama k tomu prohlásil, že dodávky zváží v případě, že diplomatická mezistátní jednání selžou. Obama to řekl ještě před mírovými jednáními v Minsku.

Slyší ale Evropa – potažmo i Česká republika – na to, aby na Ukrajinu proudily zbraně ve velkém?

Zbraně by mohly být kořistí separatistů

Světově uznávaná fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Ilnerová na to ParlamentnímListům.cz řekla:

„Z toho, co slýchám, mám dojem, že regulérní ukrajinská armáda je malá, nedostatečně vycvičená, bez potřebných zbraní. Zbraně zaslané na Ukrajinu by se tak lehce mohly stát kořistí separatistů, ať již je za nimi kdokoliv, a požár by se rozrůstal. Česká republika by měla jednat ve shodě s EU a naši politici by neměli zavírat oči před zjevným úsilím Ruska vracet geopolitické poměry do dob bývalého Sovětského svazu.“