Mezníkem kolem ukrajinské krize se měly stát dohody o příměří na východě Ukrajiny uzavřené předminulý týden v Minsku mezi nejvyššími představiteli Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Situace na východě Ukrajiny je ale i přesto stále napjatá. Ukrajinská armáda hlásila v noci na úterý celkem 12 střetů s povstalci. Ti z incidentů viní vládní vojska, přesto prý stahují těžké zbraně. Podle armády však separatisté pouze přesouvají svou techniku blíže k přístavnímu městu Mariupol. Navíc separatisté již po vyhlášení příměří dobyli důležitý železniční uzel Debalceve, který nakonec vyklidily ukrajinské jednotky. Protože je „příměří“ velmi křehké, včera ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska vyzvali na své schůzce v Paříži k plnění mírových dohod z Minsku.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin je ze situace nešťastný a již se nechal slyšet, že jeho země v boji proti separatistům podporovaným Kremlem nutně potřebuje zbraně. Podle jeho mínění totiž ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde ani tak o Ukrajinu, jako spíše o Evropu, a proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie. Prezident Barack Obama k tomu prohlásil, že dodávky zváží v případě, že diplomatická mezistátní jednání selžou. Obama to řekl ještě před mírovými jednáními v Minsku.

Slyší ale Evropa – potažmo i Česká republika – na to, aby na Ukrajinu proudily zbraně ve velkém?

Zbraně by mohly být kořistí separatistů

Světově uznávaná fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Ilnerová na to ParlamentnímListům.cz řekla:

„Z toho, co slýchám, mám dojem, že regulérní ukrajinská armáda je malá, nedostatečně vycvičená, bez potřebných zbraní. Zbraně zaslané na Ukrajinu by se tak lehce mohly stát kořistí separatistů, ať již je za nimi kdokoliv, a požár by se rozrůstal. Česká republika by měla jednat ve shodě s EU a naši politici by neměli zavírat oči před zjevným úsilím Ruska vracet geopolitické poměry do dob bývalého Sovětského svazu.“

Přestože kolem dohod z Minska převládá skepse, podle Ilnerové by se měla těmto dohodám dát šance.

„Dohodám uzavřeným v Minsku je bezesporu potřeba dát šanci. Současně je však zapotřebí přísně monitorovat případné přemisťování vojska a těžké techniky separatistů směrem k Mariupolu a dále k jihovýchodu. Pokud k takovým přemisťováním bude docházet a dohody z Minska budou separatisty porušovány, pak jsou na místě další sankce proti Rusku. A Česká republika by se za ně měla postavit jednoznačně a bez výhrad a přestat provozovat nízké kupčení a úvahy, zda něco neztratíme. Ztratit bychom nakonec mohli i svobodu. A naši hlavní obchodní partneři jsou přece v EU!“ pronesla dále Ilnerová.

RB by návrh Porošenka vetovala

K žádosti ukrajinského prezidenta Petra Porošenka na vyslání mírových sil OSN na Ukrajinu je ale skeptická.

„Kdyby dohody v Minsku nebyly dodržovány, pak by vyslání mírových sil OSN bylo na místě. Ale Rada bezpečnosti, v níž zasedá i Rusko, by tento návrh jistě vetovala,“ dodala Helena Ilnerová.

Názor v souvislosti se zbraněmi pro Ukrajinu pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i někdejší politik, hudebník a podnikatel Michael Kocáb. Podle něj řešení situace nemá v současné době jednoznačnou odpověď.

„Jelikož jsou separatisté permanentně zásobováni moderními ruskými zbraněmi a po zuby ozbrojenými dobrovolníky, měla by mít Ukrajina možnost se relevantně bránit a k tomu nutně potřebuje dodávky zbraní na obdobné technologické úrovni. Má to však podmínku. K tomuto kroku by měly země EU i USA přistoupit společně. V takovém případě bych to podpořil. Stydím se za vyhýbavý postoj našich, ale i některých evropských nejvyšších představitelů, kteří začínají hrát nebezpečnou dvojí hru. Neustále opakují floskule o diplomatických mírových jednáních, zatímco na Ukrajině umírají tisíce lidí a milion lidí přišlo o domov. Krok po kroku ustupují stupňujícím se nárokům agresora. Naši jdou ještě dál a už předem anoncují, že zbraně v žádném případě dodávat nebudou, a připravují tak možný rozkol uvnitř EU,“ zmínil Kocáb.

Jednoznačně prý podporuje „minské dohody“.

Debalceve je prvním výsměchem minským dohodám

„I když je to už druhý mezník poté, kdy první minské dohody beznadějně zkrachovaly, za jiskřičku naděje, kterou dávají, je přesto jednoznačně podporuji. Debalceve je ovšem prvním výsměchem těmto dohodám. Jestliže by separatisté zaútočili i na Mariupol, je jasné, že Putin pak bezostyšně lže celému světu do očí a že již nemá cenu s ním dále vyjednávat. Potom by se stala relevantní úvaha o urychlené dodávce zbraní. V těchto dnech tedy nastane klíčový bod zvratu,“ myslí si Kocáb.

A ve svých úvahách pokračoval: „Jak politika appeasementu, která vedla v třicátých letech minulého století přímo k druhé světové válce, tak ´diplomatické´ iniciativy tehdejšího britského premiéra Chamberlaina, které se ukázaly jako zcela naivní a neúčinné, by nás měly varovat před obdobným vývojem. Pokud budeme před otevřenou agresí stále jen ustupovat, může to mít zcela fatální důsledky. A všichni ti, kteří chtějí permanentními ústupky zajistit mír, si vykoledují válku. Stále si připomínejme, že Rusko navzdory Budapešťskému memorandu zabralo již Krym a vojenskými prostředky rozšiřuje svůj vliv na dalších územích východní Ukrajiny.“

Zoufalý Porošenko zkouší vše...

Kocáb se vyjádřil i k prosbě ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. „Zoufalý Porošenko zkouší vše, co je v jeho silách. Jeho země krvácí, je v bezvýchodné situaci, a pokud se jakýkoli z jeho návrhů realizuje, určitě to pomůže. Modré barety by byly velkým přínosem k uklidnění situace. Chtěl bych však zdůraznit, že ať už byla situace před konfliktem na Ukrajině jakkoli komplikovaná a neutěšená, neměla Putinova administrativa sebemenší právo se vměšovat do věcí sousedního státu. Překročila tak všechny mezinárodní dohody a vyčlenila Rusko z rodiny civilizovaných států. Být Rusem, byl bych z toho zoufalý,“ dodal Michael Kocáb.

Co se týče zbraní, tak Petro Porošenko údajně toto úterý podle Wall Street Journal v rámci návštěvy Spojených arabských emirátů a zdejšího mezinárodního zbrojařského veletrhu IDEX v Abú Zabí dohodl dodávky zbraní ukrajinské armádě, která hlavně na východě země čelí i přes minské dohody neustálému tlaku proruských separatistů. Porošenko podle agentury TASS ohlásil, že Ukrajina na veletrhu uzavřela dvacítku kontraktů na dodávky zbraní. Konkrétní druhy zbraní a jejich množství ale nejsou agentuře známy.