Facka Evropské unii. Přišla z Rakouska

17.10.2016 10:05 | Zprávy

Dlouholetý prezident prestižního mnichovského institutu pro ekonomický výzkum Hans-Werner Sinn radí Rakousku, aby vypovědělo Maastrichtskou smlouvu, na základě které vznikla Evropská unie. Po brexitu se podle Sinna členství v EU zemím, jako je Rakousko či Německo, nevyplatí.

Facka Evropské unii. Přišla z Rakouska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Agora budovy Evropského parlamentu

Sinn tvrdí, že po odchodu Velké Británie z EU posílí pozice ekonomicky slabších států z jihu Evropy na úkor Německa či Rakouska, jejichž ekonomikám se daří. Konkrétně se osmašedesátiletý ekonom domnívá, že by státy jižní Evropy mohly posílit i v samotné Radě EU, což podle něj vyžaduje přijmout „radikální kroky“. Proto navrhuje Rakousku, aby odstoupilo od Maastrichtské smlouvy, jež stála před téměř 25 lety u zrodu současné Evropské unie.

Změny v pravidlech fungování EU budou po brexitu z pohledu Sinna nevyhnutelné, protože dojde k narušení dosavadní rovnováhy mezi „bohatými“ a „chudšími“ státy. Německý profesor ekonomie však nevolá přímo po tom, aby Rakousko zcela opustilo Evropskou unii. Za postačující považuje, pokud by odstoupilo od výše zmiňované smlouvy a navrhla změny, které by i po brexitu zajistily existenci jisté rovnováhy mezi jednotlivými členskými státy.

Celý text v němčině je ZDE.

Sinn tvrdí, že pokud Velká Británie skutečně opustí EU, mohla by být Maastrichtská smlouva považována za neplatnou. „Především proto, že Rakouskem podepsaná dohoda při vstupu do EU v roce 1995 byla stvrzena i britským podpisem,“ uvedl Sinn v rozhovoru pro rakouský deník Kronen Zeitung a příliš pozitivně se nevyjádřil ani k euru. „Příliš mnoho zemí si půjčovalo peníze za velmi nízkých úrokových sazeb, což výrazně ovlivnilo životaschopnost měny.“

Ani jeho další výroky na adresu Evropské unie nezněly příliš optimisticky. „Žijeme v převratné době. Ve členských státech typu Řecka nebo Itálie stále vládne vysoká nezaměstnanost a já nevěřím tomu, že za deset let bude Evropská unie existovat ve stávající ‚personální‘ podobě,“ konstatoval Sinn ve velmi otevřeném rozhovoru, jaký z úst předních německých ekonomů neslýcháme příliš často. Už jenom proto, že v současném „eurooptimistickém“ Německu se o budoucnosti v podstatě nepochybuje.

Na druhou stranu, výrazně euroskeptická Alternative für Deutschland (AfD) neustále posiluje svoji pozici a příští rok ve volbách do Bundestagu může dosáhnout velmi dobrého výsledku. Přitom AfD se od začátku svého vzniku ostře staví proti euru a její návrhy v oblasti migrační politiky s postoji bruselských elit absolutně nekonvenují. Jedním z mála, kdo se staví v Německu proti EU i euru, je například bývalý bankéř, politik a autor knihy „Evropa nepotřebuje euro“ Thilo Sarazzin, jehož názory jsou však většinou mainstreamových médií ostrakizovány.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Nápravu přinese změna režimu. Státu mají patřit klíčové sektory

8:28 Drulák: Nápravu přinese změna režimu. Státu mají patřit klíčové sektory

„Domníváme se, že skutečnou společenskou nápravu nepřinesou jedny volby, ale že je třeba pracovat na…