Podle Hausera si ČT zaslouží určitou kritiku, ale rozhodně není na místě rušit veřejnoprávní televizi jako takovou. „Měla by představovat hlas pro všechny občany, něco podobného jako ombudsman, tedy instituce, které by, jak my ve filosofii říkáme, měly pečovat o celek. V tomto bráním ČT a myslím, že je to jeden z pilířů liberální demokracie. Je zapotřebí bránit instituce, které reprezentují liberální demokracii, ačkoli já svým přesvědčením patřím spíše k lidem, kteří kritizují globální kapitalismus. Bráním Českou televizi jako instituci,“ zdůrazňoval filosof.

Marvanová mu v tomto dala za pravdu. Veřejnoprávní média dokonce přirovnala k povinné školní docházce. Oboje společnost potřebuje, protože soukromé televizní společnosti vysílají jen to, na čem vydělají. „V segmentu soukromých médií musí existovat konkurence, protože monopolizace je nežádoucí, protože umožňuje např. manipulaci s veřejným míněním. Ale vedle soukromých televizí by měla stát veřejnoprávní média, která mohou vysílat i věci, které by se z hlediska komerčního úspěchu k divákovi nedostaly. Je dobře, že máme vedle soukromých televizí i Českou televizi a Český rozhlas,“ podotkla.

Hauser k tomu dodal, že bychom museli vystoupit z EU, kdybychom například chtěli privatizovat Českou televizi, protože EU nás zavazuje k tomu, abychom veřejnoprávní média měli. Tím se postavil například proti názoru prezidenta Miloše Zemana, který s nadsázkou zmínil i možnost, že by ČT mohla být zprivatizována a získal by ji třeba Andrej Babiš, pokud nebude pracovat, jak má.

Absurdní záležitost

Přestože se ale hosté shodli na tom, že Česko veřejnoprávní televizi potřebuje, zmínili i potřebu některé věci změnit. Marvanové schází třeba fundované debaty. „Diskusí v ČT i Českém rozhlasu je mnohem méně, než bylo před pár lety. Dříve bývaly polemiky v Otázkách Václava Moravce, ale dnes je to často postaveno na tom, že moderátor zpovídá jednoho hosta. Přitom by se mělo diskutovat o tolika věcech, Ukrajina je tak výbušné téma, nebo otázka: jak funguje náš stát. A kdyby ČT nebo Český rozhlas byly co k čemu, tak udělají debatu o tom, jak funguje ČT nebo ČRo. Zazněla by diskuse, na základě které by si občané mohli udělat názor,“ postěžovala si Marvanová.

Hauser dodal, že ČT operuje s údaji, které jasně říkají, že jsou lidé s televizí spokojeni. A pokud Rada ČT tvrdí něco jiného, pak televize může říct, že jde pouze o názor členů Rady. Radě ČT schází odborné zázemí, poznamenal filosof. „To je absurdní situace,“ kroutila nad tím hlavou někdejší politička. Znamená to totiž, že ČT na základě svých analýz rozhoduje sama o sobě.

„Dříve mívala Rada ČT i zuby, ale ty neseděly dost pevně, dneska má zuby možná tři, což jsem já a ještě moji dva kolegové, poznamenal se smíchem Hauser. Diskutující se jasně vyjádřili v tom smyslu, že by Rada měla být nezávislejší a silnější, aby mohla ČT jasně kontrolovat. V tuto chvíli totiž hrají velkou roli především politické obchody. Podle Marvanové ale není od věci ani to, aby v Radě seděli zástupci různých politických stran, i nevládních.

• Stránka pořadu Debatní klub ZDE