Flegr úvodem shrnul, co trefil a co ne. „Dobře jsem odhadl, že epidemie v létě poleví, poklesne infekčnost viru a převládnou i ‚hodnější‘ mutace s nižší virulencí. Dobře jsem také odhadl, že s návratem dětí do škol se epidemie zase rozjede, i že studenti vysokých škol se do poslucháren vůbec nevrátí. Úplně jsem se netrefil s tím, že dovolenkáři nám sem přinesou virulentnější mutace z ciziny – to se možná stalo až někdy během podzimu. Moc jsem se ani netrefil s tím, že koncem října vystoupá počet infikovaných za den z tehdejších 400 na 2 tisíce – ve skutečnosti vystoupal na 13 tisíc. Odhadl jsem, že státy začnou během podzimu zavírat své hranice, i to, že budeme muset na podzim zavést tvrdá restriktivní opatření, která budeme pod tlakem různých lobby střídavě uvolňovat a zase utahovat. Dobře jsem odhadl to, že s nástupem zimy výrazně stoupne infekčnost i virulence viru – začnou se u nás šířit ‚zlejší‘ mutace. Dobře jsem také odhadl (naštěstí), že se v některých zemích začne očkovat už koncem roku 2020,“ začal s výpočtem Flegr.

Předpověděl také nástup lednové vlny, i to, že bude horší než ta podzimní. „V prosinci jsem dobře předpověděl, že budeme nejhorší na světě nejen co do počtu nakažených, ale i co do počtu mrtvých na milion obyvatel (San Marino nepočítám). Předpověděl jsem, že u nás bude velký problém s organizací a tempem očkování – což, uznávám, by zvládl předpovědět každý,“ podotkl Flegr.

„Tak co tam máme teď? Čtvrtá vlna brzy skončí. Se vzestupem teplot výrazně poklesne infekčnost viru. Počet nově infikovaných osob klesne už během dubna pod dva tisíce denně a během května pod tisíc. Velkou roli v dalším poklesu (doufejme) sehraje preventivní PCR testování ve školách a v podnicích, a také před nejrůznějšími kulturními, sportovními a společenskými hromadnými akcemi. V důsledku iniciativy zdola (a nespíš přes pasivní odpor vlády a Ministerstva zdravotnictví) se totiž takové preventivní testování postupně rozšíří a začne rychle vracet náš život k normálu,“ poznamenal Flegr.

„S naočkováním seniorů a části dalších rizikových osob poklesne výrazně mortalita a morbidita spojená s covidem. Méně nově infikovaných skončí v nemocnici a méně jich bude umírat. Pokles počtu pacientů v nemocnicích, a zejména na jednotkách intenzivní péče, však bude nepříjemně pomalý. Tím, jak jsme nechali epidemii řádit v naší populaci mnoho měsíců, nahromadili se nám v nemocnicích ‚bojovníci‘ – odolní jedinci, kteří dokážou s nemocí zápasit týdny a měsíce. Novináři se kvůli tomu budou podivovat, proč v nemocnicích čím dál víc převládají mladší ročníky. Do nemocnic se nám také bude vracet nezanedbatelné procento z těch, co už z nich byli v minulém půl roce propuštěni po zdánlivém vyléčení. Umírat na covid se tedy bude i v době, kdy už dosáhneme díky proočkování rizikové populace a částečnému promoření populace s rizikovým chováním kolektivní imunity. Ta by mohla nastat, až očkování či nemoc prodělá 50–60 % populace. Jejímu dosažení asi příliš nepomůže propagační kampaň státu. Spíše to budou skandály s prominenty, kteří budou přistiženi, jak předbíhají ve frontě na vakcínu. A také covidové pasy, které budou vyžadovány pro cesty do řady zemí i pro účast na některých tuzemských akcích. O zavedení těchto pasů se bude nejdříve zuřivě diskutovat a následně se tak nějak samovolně zavedou, bez ohledu na průběh a výsledek předchozí diskuse. A mezi prvními si je pořídí jejich nejhlasitější odpůrci – princip je princip, ale dovolenka v Řecku je dovolenka v Řecku,“ dodal.

„S velkou pravděpodobností se už do konce léta objeví léky a léčebné postupy, které dokážou podstatně zvýšit šance nemocných na uzdravení. Kromě inhibitorů virových enzymů a monoklonálních protilátek by to mohla být krevní plazma od pacientů, kteří prodělali covid, nebo dokonce od očkovaných osob. Objeví se vakcíny druhé generace nasměrované proti několika místům na povrchu viru. Imunitu proti nim už virus prostřednictvím mutací prolomí jen obtížně. Sputnik a možná i některé čínské vakcíny se začnou vyrábět v dobré (a především standardní) kvalitě mimo Rusko a Čínu a získají díky tomu (už zaslouženě) evropskou certifikaci,“ řekl Flegr.

„V dobře proočkovaných zemích se začnou objevovat mutanty, které prolomí vakcínami navozenou imunitu. Tam příslušná ohniska snadno uhasí, větší škody však způsobí v pomalu očkujících zemích s vysokým výskytem viru, kam budou rychle importovány. V nich se zase objeví mutanty, které nebudou zachycovat běžně používané testy. V zemích, kde bude dobře fungovat trasování (tedy asi ne v Česku) se budou šířit mutanty, které si budou pacienta šetřit – infikovaný bude vykazovat méně příznaků nemoci, bude však šířit nákazu po delší dobu. Léto bude ve znamení boje s importem cizokrajných mutant viru a také s dezinformátory, kteří se budou snažit torpedovat procesy vakcinace, trasování a preventivního testování, a tím protáhnout epidemii o další rok(y). Na tomto poli začne dominovat spíše Čína, která umí na epidemii vydělávat lépe než Rusko,“ zmínil také známý odborník zabývající se zejména toxoplazmózou.

„Na podzim už začne normálně prezenční výuka – díky pravidelnému testováním PCR testy, a také už budou dávno otevřené obchody a nejspíš i restaurace – díky covidovým pasům. Až do nástupu zimního počasí bude nejspíš epidemie pod kontrolou. S ochlazením se však infekčnost viru opět zvedne a začnou se i u nás šířit ‚zlejší‘ zimní mutanty. Kolektivní imunita, která stačila z kraje podzimu, už v zimně stačit nebude – k jejímu zachování bude třeba mít imunních asi 80 % populace. V západních zemích si budou muset lidé vybrat – buď návrat lockdownů, nebo zavedení povinného očkování proti covidu. V zemích s nezralou demokracií a vysokým stupněm nedůvěry ve státní orgány i odborníky si patrně zvolí pod křížovou palbou dezinformačních webů i domácích obchodníků se smrtí (dovozců testů, roušek a podobně) neefektivní a nákladné lockdowny. Zimní vlna epidemie, a tedy i intenzita lockdownů, však už budou mírnější než ty letošní – zejména vlivem pokročilé imunizace populace a existence kapacit pro preventivní PCR testování,“ míní Flegr.

„Velkým problémem jara příštího roku může být vlna chřipky a dalších respiračních onemocnění. Tím, že v důsledku přijatých proticovidových opatření jsme je zde dva roky neměli, poklesla v populaci imunita proti těmto nemocem. Po odložení roušek tak lze s velkou jistotou očekávat příchod neobyčejně silné vlny viróz. Je možné, že u nás bude její nástup ještě o rok odložen, ale v úspěšnějších zemích, kde se už příští zimu díky vakcinaci obejdou bez protiepidemických opatření, může chřipka představovat o dost horší problém než covid. Z těchto zemí bude chřipka importována k vám. Já osobně se proto proti ní nechám poprvé v životě očkovat již letos,“ dodal Flegr.

„Jestli nedorazí nějaký další dárek z Číny, tak už příští roky budou normální. Jen nám oproti minulým letům stoupne úmrtnost a nemocnost, a také klesne průměrná doba dožití. Vše toto v důsledku poškozeného zdraví nezanedbatelného procenta bývalých pacientů s covidem a také loňského a letošního mnohaměsíčního zhroucení preventivní a odkladné zdravotní péče. Tyto následky covidu a nepřiznané strategie promořování budou zřetelné ještě řadu let,“ zakončil Flegr, že další předpověď přinese zase v srpnu.