„Stávající praxe je taková, že dodavatelé živé hudební produkce musí platit kolektivnímu správci licenční poplatky i za díla, která autorskému zákonu nepodléhají. Už v loňském roce jsem uváděl příklad Folklorního sdružení České republiky: Když OSA vypoví folkloristům třeba smlouvu o kolektivním placení poplatků, tak se tyto spolky dostanou do finančních problémů a musí si veškerou administrativu zajišťovat samy,“ řekl PL senátor Valenta. Ten je rád, že v senátních výborech byla nalezena shoda na jeho pozměňovacím návrhu. Svědčí to podle něho o tom, že si senátoři uvědomují spojitost mezi folklórem a českou, moravskou i slezskou kulturou.

Senátor Miloš Vystrčil iniciativu svého kolegy kvituje. Ale soudí, že Ochranný svaz autorský někdy překračuje své kompetence. „Slyšel jsem, že OSA se snaží vybírat poplatky třeba za produkci hudebních děl v hospodě. To je přece absurdní. Navíc si nedovedu představit, že by třeba takový Jaromír Nohavica chtěl poplatek za to, že si někdo zpívá jeho písně u táboráku,“ řekl nám Vystrčil. To, že Valentovu novelu si vynutil reálný kulturní život, potvrzuje třeba ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec. „Podívejte se, současná ochrana anonymní lidové tvorby je zcela nelogická. Aby folklorní soubory zhotovovaly zbytečné soupisy děl i anonymních autorů, to nemá valný smysl a může potěšit jen úředního šimla a jeho papírování. Tleskám té novele, neboť sníží zátěž interpretů,“ řekl PL Frolec.