"V úterý jsme měli celostátní výbor Starostů a nezávislých a o takovéto prioritě se neobjevila ani zmínka," uvedl Horník. "Pro mě je to hodně překvapivá věc, která vyšla z úst pana Gazdíka. Nekonzultoval to s námi nikdy," dodal. Horníkova slova potvrdil také místopředseda klubu starostů Jaromír Štětina (za TOP 09). Poznamenal, že Senát může být stále pojistkou demokracie, přestože je nyní "rudooranžový", protože ne všichni jsou tam sociální demokrati a komunisté.

Gazdík možnost zrušení Senátu vyslovil v souvislosti s hledáním témat pro další spolupráci s TOP 09 od příštího roku. Uvedl to v rámci snahy zrušit některé agendy veřejné správy. "Já osobně bych zrušil Senát. A myslím, že kolegové starostové jsou podobně radikální," uvedl Gazdík s tím, že Senát je zbytečný.

Priority STANu jsou jiné

Podle Horníka jsou ale palčivějšími problémy spíše rušení stavebních úřadů nebo poštovních poboček ve vesnických lokalitách. "To by mohly být priority, kterými bychom se měli zabývat od toho nového období," uvedl senátor.

Za zavádějící označil Horník informaci uvedenou v souvislosti s Gazdíkovým rozhovorem, že náklady na Senát jsou v porovnání se Sněmovnou dvojnásobné. Poznamenal, že naopak dolní komora má oproti horní komoře dvakrát vyšší výdaje. Pro letošek dostala Sněmovna 1,1 miliardy korun, zatímco Senát necelých 509 milionů korun. Horník podotkl, že ve snaze o úspory veřejných prostředků by stejně tak dobře bylo možné snížit počet poslanců z 200 na 101. "Možná bychom neušetřili přesně půl miliardy, kdybychom snížili jejich počet, ale nějakých 300 či 400 milionů by to mohlo hodit," uvedl Horník.