CETA je podle Konečné na rozdíl od TTIP smlouva dojednaná mezi EU a Kanadou uzavřena a připravena na schvalovací proces. „Ten by se měl odehrát tak, že na návrh Evropské komise CETA schválí Evropská rada, poté Evropský parlament a poté parlamenty členských států EU. Na druhé straně Atlantiku pak smlouvu musí schválit kanadský parlament. Nemusíme se však podívat ani na první stránku CETA a už je tu problém,“ zmiňuje Konečná to, že Evropská komise plánuje, že by CETA mohla platit jen po schválení Evropskou radou.
„To by v praxi znamenalo, že ani Evropský parlament, ani parlamenty jednotlivých zemí se nebudou moci předem vyslovit k obsahu smlouvy. Budou ji moci odmítnout, ale mezitím má být podle kanadského premiéra Trudeaua implementováno 90 % obsahu CETA. Zatímco ratifikační proces může trvat dva roky až pět let, vzhledem k množství parlamentů, které musejí smlouvu odsouhlasit, bude její obsah platit dnem podpisu, tj. na summitu EU – Kanada 27. října,“ dodává europoslankyně.
„Pokud se miliony evropských občanů, stejně jako sdružení spotřebitelů a odborových svazů, postavily proti TTIP, nikdy nezapomínaly dodat, že stejně jako smlouva s USA je i smlouva s Kanadou. To, o co jde dnes především, je odmítnutí smlouvy CETA. Podstata obou smluv se totiž příliš neliší,“ sděluje.
- Původní text ZDE
„CETA je první smlouvou EU s ‚negativním seznamem‘ služeb. To znamená, že veškeré služby budou podrobeny liberalizaci kromě těch, které jsou v textu explicitně zmíněny. Problém ale nastává se službami, jež se dosud dostatečně nerozvinuly nebo ani ještě neexistují a budou v budoucnu považovány za veřejné,“ dodává dále Konečná se slovy, že CETA také ohrožuje dostupnost veřejných služeb, protože v nich má dojít k liberalizaci a narušení principu, že cena těchto služeb musí být dostupná pro občany daných zemí.
CETA také podle ní neobsahuje žádné závazné a vymahatelné podmínky dodržování klíčových konvencí Mezinárodní organizace práce. „Z výše uvedeného je patrné, že CETA i TTIP se řídí stejnou logikou liberalizace trhu. To znamená, že jim jde o co nejmenší množství regulací, které vznikly, aby chránily spotřebitele, zaměstnance a omezovaly největší korporace. Právě jejich tlak dlouhodobě určuje podobu podobných smluv. Pokud chceme hájit zájmy obyčejných lidí, musíme odmítnout tuto logiku a vykročit směrem ke spravedlivé obchodní politice,“ uzavřela.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?
Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...
Další články z rubriky
6:50 Vrah z Německa hostem BBC. Archivy odtajnily zvláštní věc
Pachatel útoku na vánočních trzích v Magdeburku byl před několika lety hostem britské veřejnoprávní …
- 21:15 Selhání ČT. Takto se letos chovali k muži, kterého vyznamenal britský král
- 19:16 Ostrý konflikt na ČT: Kroužková nutila Okamuru, ten se neudržel
- 18:43 Přílepek o činnosti pro cizí moc: Pendrekový zákon, varuje právník. Chystá se odpor
- 15:25 Hampl: Islamisté dnes útočí jinak. Na terorismus jsme si zvykli
- 7:55 Petr Pavel je loutka. Ale ne Fialova, naznačuje Žantovský