Evropská komise zveřejnila výsledky konzultace týkající se omezení plateb v hotovosti, jejímž cílem bylo seznámit se s názorem veřejnosti na případná opatření Evropské unie v oblasti omezení hotovostních plateb většího objemu. Navázala tak na své sdělení radě a parlamentu ze dne 2. února 2016 o akčním plánu pro další zintenzivnění boje proti financování terorismu, k němuž se ve velké míře používají platby v hotovosti. Limitované platby v hotovosti by spolu s povinností ohlašování peněžní hotovosti a dalšími opatřeními proti praní peněz měly znesnadnit provoz teroristických sítí a omezit další trestnou činnost. Zároveň by se zjednodušil průběh dalších vyšetřování, díky nimž by se daly vysledovat finanční operace, k nimž v rámci teroristické činnosti došlo. V roce 2018 má Evropská komise zveřejnit posouzení dopadů, v němž budou uvedeny následné kroky.

Od toho dle některých expertů, mezi které patří například Petr Robejšek, už nemusí být daleko k úplnému zrušení hotovostních plateb. Dle analytiků, které oslovily ParlamentníListy.cz, je třeba si uvědomit, že přenesením celého svého finančního života do banky nad ním člověk ztrácí plnou kontrolu. Stačí omyl exekutora nebo podezření z trestné činnosti a hned padne do existenčních problémů bez ohledu na svůj příjem a finanční rezervy, neboť obstavit bankovní účet je otázkou pár vteřin. Zatímco hotovost představuje okamžitý a konečný transfer hodnoty mezi dvěma stranami, elektronické platby jsou naopak vykonávané třetí stranou – zprostředkovatelem, jehož kreditní riziko musí klient akceptovat a platit mu odměnu. Pokud by lidé nemohli používat hotovost, získaly by centrální banky absolutní kontrolu nad penězi a lidé by se stali subjekty jejich experimentů. Záporné úroky, kdy člověk bance musí platit za to, že má u ní uložené peníze, se stanou snadno schůdným rozhodnutím.

O financování terorismu se nejvíce stará sama Evropská unie

Ekonom Pavel Kohout považuje omezování plateb v hotovosti za špatné opatření, které bude zaměřeno proti běžným spotřebitelům, a zcela odmítá zdůvodnění bojem proti financování terorismu a praní špinavých peněz. „Ale proboha, financování terorismu je přece věc, kterou nejvíce praktikují samotné státy, případně samotná Evropská unie. Členské státy Evropské unie platí sociální dávky potenciálním podezřelým, nebo dokonce navrátivším se teroristům z Islámského státu, jako je tomu v případě Švédska. Kdyby nebylo podpory ze strany států nebo Evropské unie, tak by terorismus zdaleka nebyl tak velký problém. Omezení hotovostních plateb s tím nemá nic společného. A pokud jde o praní špinavých peněz, to je tak nepatrný problém ve srovnání s tím, jak se třeba zneužívají evropské dotace, že vůbec nemá smysl o tom hovořit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Pavel Kohout.