Pětadvacetiletý Iráčan Dachil Sado se jednoho dne rozhodl opustit svou zemi. Vyznáním patří mezi Jezídy a právě ty radikálové z Islámského státu vraždili jak na běžícím pásu. Pan Sado si tedy spočítal, že by jednoho dne mohlo jít o život i jemu, a raději utekl do EU. Jenže, jaké bylo jeho překvapení, když se tady dozvěděl, že je vlastně taky terorista a raději by měl šupajdit zpátky tam, odkud přišel.  

„Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů,“ říká uprchlík. Jeho příběh přinesla organizace HateFree.

• Celý rozhovor naleznete zde

Jak se vlastně žije Jezídům v Iráku? „Je to život v permanentním nebezpečí. Já jsem kvůli škole i práci hodně jezdil mezi městy a v podstatě každá taková cesta mohla být má poslední. Později, od roku 2007, nám také bylo Al-Káidou zakázáno navštěvovat Mosul. Na zdech domů ve městě bývala i taková varování, že bude zabit i ten, kdo jen Jezídům návštěvu u sebe umožní. Vím to proto, že moji tři bratři v té době v Mosulu studovali a jeden jejich spolužák z našeho města byl zavražděn, když se procházel na trhu,“ popisoval své životní zkušenosti pan Sado.

Další studenti byli jako Jezídi popraveni. Když přišel k moci Islámský stát, radikálové nechali popravit několik členů rodiny pana Dachila Sado. Proto utekl. Z vraždy členů své rodiny viní v obecné rovině všechny muslimy. Ne proto, že by měli v ruce zbraň, ale protože neodsoudili bestiální zločiny Islámského státu dost nahlas. Jedním dechem však dodává, že se to už mění a stále více muslimů teroristy tvrdě odsuzuje.

Cesta z Iráku do Německa mu prý trvala sedmnáct dní. Když však dorazil do Spolkové republiky Německo, byl trochu v šoku, když se od některých Němců dozvěděl, že by měl vyrazit zpátky domů. Od chvíle, kdy dostal azyl v Německu, se cítí být v Německu doma a snaží se svému životu tam dát nějaký smysl.