Setkání uspořádala Katedra evropské integrace ve spolupráci s Evropským hnutím v ČR. Štefan Füle, který působil jako eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství v letech 2010 až 2014, začal poznatkem, že Evropská unie podle něj v současné době není dobře připravena na zvládání krizí humanitárního charakteru. Prohlásil to v souvislosti s děním na Ukrajině a migrací uprchlíků ze Sýrie či Libye. Problém vidí mimo jiné v tom, že za EU vyjednávají ministři zahraničí jednotlivých zemí či jejich lídři, nikoliv zástupci unijních institucí. Podle něj má každý z 28 členských států vedle společné zahraniční a bezpečnostní politiky ještě svou vlastní zahraniční politiku.

Po úvodním slovu následovala diskuze. V ní padl nejprve dotaz týkající se turbulencí ve Středomoří. "Jak byste řešil situaci ve Středomoří, kdybyste byl dnes eurokomisařem?“ tázal se posluchač. "Měli jsem jasně definováno, co je možným cílem, pokud jde o Východní partnerství. Ano, jedním z možných cílů, v případě splnění řady podmínek, bylo, že se ten který partner může stát členskou zemí. Na jihu to nejde. Lisabonská smlouva mluví jasně o evropských zemích, což v případě zemí, jako je Maroko a dalších, nemohlo být naplněno,“ uvedl. "Chtěli jsme celému jihu nabídnout členství v rozšířeném Evropském hospodářském prostoru,“ doplnil.

Obchodování mezi EU a Ruskem

Následoval dotaz týkající se budoucnosti obchodování mezi Evropskou unií a Ruskem. Problém s Ruskem podle něj není v obchodu, ale v tom, že například s ropou či plynem neobchoduje na základě liberálních principů, ale vytváří z nich další instrument své zahraniční politiky.

Problém je podle něj ale také v tom, že řada těchto obchodů provází korupce. "Ukrajina měla poté, co jsme jim tak 'vtipně' pomohli s dohodou z ledna 2009, jeden z nejdražších plynů na evropském kontinentu. Přitom ho na Ukrajině prodávala za nejnižší cenu. Rozdíl byl osm procent deficitu vůči HDP každý rok. To jsou strašné peníze. Řadu z těchto peněz si rozdělili oligarchové,“ řekl s tím, že to, co se nyní děje na východě Evropy, není otázka následujících několika let, ale spíše několika desetiletí. Podle něj nám zcela uniká fakt, že už jsme součástí informační války. "Součástí tohoto konfliktu je i korupce, která útočí na to nejcennější, co máme, na sílu demokratických institucí,“ řekl dále bývalý český eurokomisař.

Putin vytváří konkurenční integrační projekt v Evropě

A pokračoval: "Rusko spojuje ochranářství, protekcionismus s používáním ropy a plynu jako strategického instrumentu - a s pomocí těchto dvou věcí Putin vytváří v Evropě druhý konkurenční integrační projekt. Putin a jeho politika nutí země mezi Evropskou unií a Euroasijskou unií, aby si vybraly buď Moskvu, nebo Brusel,“ shrnul Füle. Podle něj nesmíme nutit země, aby si vybraly, ale je třeba zvýšit jejich schopnost suverénně se rozhodnout. "Opravdu si myslíte, že se Arménie naprosto svobodně a suverénně rozhodla, když ze dne na den řekla, že nebude dál pokračovat v jednání o asociační dohodě s Evropskou unií, ale že přistoupí k Celní unii?“ položil řečnickou otázku Füle. "Nestačili jsme Arménii vytvořit dostatek prostoru na to, aby se nemusela na celou tu problematiku dívat úzce z bezpečnostního hlediska,“ dodal.

Jednání s Janukovyčem

Poté se vrátil do doby před podpisem asociační dohody s Ukrajinou. "Rusko vyhlašuje jednostranná ekonomická opatření vůči Ukrajině. Janukovyč mi deset dní před evropským summitem ukazuje seznam dopadů ruských sankcí na Ukrajinu – 40 procent výroba železničních vozidel, 50 procent výroba nákladních vozidel. Když jsem se Janukovyče ptal, odkud má ta čísla, že je vidím poprvé, tak je zase schoval a říkal, že to je tajné, že to neříkají ani jejich lidem, aby nešířili paniku. Tam jsem pochopil, že dohodu s takovým prezidentem nepodepíšeme,“ připomněl pozdější vývoj, kdy tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč odmítl dohodu podepsat, což v zemi vyvolalo silné protesty proevropsky laděné části společnosti. Ty nakonec vedly k pádu Janukovyče a uchopení moci tehdejší prozápadní opozicí.