Případ údajného zneužívání vojenské rozvědky nejbližší spolupracovnicí premiéra Petra Nečase (ODS) by bylo podle komentátorů k smíchu, kdyby to zároveň nebylo závažným pochybením lidí na řadě vysokých postů. "Policie tvrdí, že Nagyová nechala sledovat premiérovu manželku vojenskými špiony a urychlila tím jeho rozvod. Nečas Nagyovou brání nikoli jako politický profesionál (to by se jí ihned zbavil, jak mu zkušeně radí ministr financí), ale jako zamilovaný nešťastník," píší v komentáři Lidové noviny (LN). "Jenže je to i vážné. Nagyové očividně tak stoupla moc do hlavy, že se chovala ke státní tajné službě jako k soukromým pinkertonům," dodávají.

Příběh jako z mexické telenovely

"Vidíme příběh, který splňuje parametry kvalitní mexické telenovely," komentuje situaci Mladá fronta Dnes (MfD). Je ovšem podle deníku zcela nepřípustné "špiclovat" kohokoli na přání šéfky premiérova kabinetu. "Koho dalšího nechala ta dáma ještě sledovat? A proč? Jak je možné, že ji generálové okamžitě neposlali k šípku?" píše MfD.

České deníky se zabývají i další rovinou kauzy, a to jsou takzvané politické "trafiky". Trojice exposlanců ODS zadržených v rámci stejného zátahu jako Nagyová - Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr - byla obviněna z korupce. Podle vyšetřovatelů dostali nabídku členství v managementu Českých drah, Čepra a Českého Aeroholdingu výměnou za to, že se vzdají poslaneckých mandátů. Trojice složila mandáty loni v listopadu kvůli sporům o vládní daňový balíček. S pomocí hlasů poslanců, kteří je ve sněmovně nahradili, pak vláda balíček prosadila a zažehnala vládní krizi.

Nečas a Bárta: Role se obrátily

Deníky váhají, zda se taková výměna dá považovat za trestný čin. "Dosavadní praxe byla na kompenzacích postavená. Připomeňme třeba pány Melčáka a Pohanku, kteří podpírali Topolánkovu vládu - i zde se hlasitě mluvilo o plnění. Z jistého pohledu může být úplatkem téměř vše, místem eurokomisaře pro Vladimíra Špidlu jako odstupujícího premiéra počínaje, postem VZP pro ochmelku poslance Kotta konče," píší v komentáři LN. "Má-li být přidělování postů výměnou za jisté protislužby nadále posuzováno jako korupce, jde svým způsobem o konec politiky tak, jak ji lidstvo zná po tisíce let. Pokud o tom někdo pochybuje, nechť si ve slovníku nalistuje význam slova léno," uvádí MfD.

Pokud by dostala zmíněná trojice poslanců za odchod i zaplaceno, už by se to zřejmě za zločin dalo podle deníků pokládat. Připomínají ovšem soud s předsedou Věcí veřejných a poslancem Vítem Bártou. "Bárta ve snaze přimět poslance VV k tomu, aby nehlasovali pro změnu zákona, jež by zrušila zdanění poslaneckých náhrad, argumentoval i ochotou vypomoci finančně. Soudce to tehdy kvalifikoval jako korupci. Vládní politici tehdy Bártu vehementně vyzývali k odstoupení. Neodstoupil, a dokonce se domohl zrušení rozsudku - na základě právního argumentu, že pokud nabídku učinil ve sněmovně, je chráněn imunitou, a že politické intrikaření nepodléhá trestní odpovědnosti," píše MfD.

"Rok se sešel s rokem a Petr Nečas se najednou hájí podobně jako loni Vít Bárta a Bárta nyní coby opoziční politik vyzývá Nečase k odstoupení kvůli údajné korupci," dodává deník.