„My jsme ve střední Evropě a patříme k jedné z nejbohatších zemí, z toho postkomunistického prostoru jednoznačně,“ podotýká Šiklová. Chudobou je prý u nás skutečně ohroženo asi 120 tisíc lidí, přičemž jsme na tom prý lépe než Belgie. „Záleží také na to, co každý sám považuje za chudobu,“ pokračuje socioložka. Na druhou stranu, že lidé si u nás nemohou tolik koupit auto, jako je tomu např. právě v Belgii, ale v jiných faktorech je to u nás zase lepší.

Děti jsou nejluxusnější záležitost, kterou si můžeme v životě dovolit

Faktem je, že řada občanů má i dnes pocit, že by se o ně měl postarat stát, což je pozůstatek z doby minulé. Šiklová ale upozorňuje, že stát tu není proto, aby se postaral o každého. Střední třída pravda upadá a to nejen u nás, ale to je jev, který podle Šiklové lze sledovat už 150 let. Šiklová v této souvislosti zmínila dva fenomény, vyvádění kapitálu z Česka, což socioložka považuje za velmi špatný jev. Následně došlo na otázku založení rodiny.

„Děti jsou nejluxusnější záležitost, kterou si můžeme v životě dovolit,“ uvedla dále socioložka. Rodiny, resp. děti dnes mají určitou výhodu v tom, že se nemusí starat o své rodiče, jako tomu bylo dřív. Slušný člověk by měl v případě potřeby pomoci svým rodičům, a pokud to nedělá, můžeme si položit otázku, jak byl vychován. „Naší největší katastrofou je to, že od roku 2013 nenarůstáme, vlastně vymíráme,“ upozornila návštěvnice pořadu.

„Tady platí ten paradox, že když se o starší občany stará stát, tak lidé mají méně dětí,“ upozornila socioložka. I chudší rodiny měly dříve více dětí a ty se nakonec o své rodiče částečně starali. Ještě ve třicátých letech minulého století ale byly starší lidé zvyklí starat se i o sebe. Tato péče o sebe sama do jisté míry upadla, znovu se spoléháme na stát. Podle Šiklové je to jednoznačně chyba. Lidé se musí v prvé řadě sami zkusit postavit na vlastní nohy a nespoléhat jen na stát, jak se dnes často po hříchu děje.

A to je problém. „Tak jako stále hledáme někoho, kdo je za náš stav vinen, tak se často ukazuje na politiky, ale politiky, které jsme si zvolili sami,“ pokračuje odbornice. I lidé, kteří nešli k volbám, dali podle ní svým nehlasováním prostor těm, kteří se rozhodli k volbám jít.

Moderní vzdělané ženy nechtějí mít děti? To není tak úplně pravda

Šiklová narazila i na to, že dnešní moderní vysokoškolsky vzdělané děti odkládají založení rodiny. Napřed chtějí dostudovat a zajistit se kariérně a tomu se nelze divit, jestliže se podíváme, že máme dvaašedesátiprocentní rozvodovost,“ upozornila socioložka. Toto odkládání ale vede k tomu, že se ženy často dostávají do věku, kdy už ty děti mít nemohou.  Když byla Šiklová sama mladá, prý žena porodila své první dítě v devatenácti letech, dnes je to šestadvacet let.

Odbornice upozornila ještě na dva s tím související jevy. Stát hledá cesty, jak pomoci matkám v návratu do práce, ale Šiklová má za to, že bychom se v této věci měli vrátit k dřívějším zvyklostem, kdy si vypomáhala rodina, např. mezi švagrovými. A když už se nenabízejí rodinné vazby, je dobré obrátit se třeba na sousedku. To se také dřív dělávalo. Šiklová k tomu ještě dodala, že ženy hledávají práci méně intenzivně než muži.

Prý se ale jednou dostaneme do stavu, kdy nebude muset pracovat zdaleka každý. Ten čas už jsme prý ostatně jednou zažili. „Já myslím, že se dostaneme do stavu, kdy nebudou muset úplně všichni pracovat. Nezapomínejme, že ještě za První republiky ženy často vůbec nepracovaly,“ podotkla Šiklová.

Gender Studies

Socioložka Jiřina Šiklová je zakladatelkou Gender Studies u nás. Samá trvá na tom, že by ženy měly mít stejné příležitosti jako muži. Podle jejího názoru nejsou dnešní ženy příliš militantní. V některých věcech jdou prý požadavky rovnosti až přes čáru a to především v jazykové oblasti.

Václav Havel a rok 1989

V pořadu došlo i na prvního českého prezidenta Václava Havla, kterému bývá leccos vyčítáno, ale z pozice prezidenta nemohl tyto věci často ovlivnit. Ať už věci týkající se privatizace nebo polistopadového ekonomického vývoje u nás. Šiklová v na tomto místě znovu hovořila o osobní odpovědnosti každého z nás.

„Já to nesvádím na komunisty, já to svádím na to, že jsme se nenaučili nést za sebe odpovědnost. ... Dřív také byli lidé nespokojení ale nemohli to nahlas ventilovat. Dnes mohou. A když bych já tady řekla, že jsme spokojená, tak budu napadena, že jsem si nakradla. Takhle my přemýšlíme,“ říká Šiklová. O osobní odpovědnosti se prý lidé musí naučit od svých rodičů a učitelů. "Je to národní vlastnost, že lidé jsou zvyklí nadávat," uzavřela.