Jsme ve válce. Muslimové se radikalizují. Nabízíme to nejzajímavější, co po útocích v Bruselu sepsali evropští experti

03.04.2016 19:19 | Zprávy

Známý expert, zaměřující se na Francii a francouzský svět, Josef Brož shrnuje ohlasy, které se objevily po bruselských atentátech z minulého týdne v evropském tisku.

Jsme ve válce. Muslimové se radikalizují. Nabízíme to nejzajímavější, co po útocích v Bruselu sepsali evropští experti
Foto: Twitter.com
Popisek: Teroristické útoky v Bruselu

Barbaři před branami? Diskuse o příčinách terorismu nekončí. Jsme svědky radikalizace islámu, nebo islamizace radikalismu? Jsme ve válce? Ale jaké? A proti komu? Diskuse, jež se vede dál, nemusí být často vůbec příjemná. V poslední době skřížili zbraně autoři, kteří se ale vůbec neshodli.

Po vlně emocí, jež provázely nejnovější atentáty dne 22. března v Bruselu, v návaznosti na ty v Paříži 13. listopadu a 7. ledna 2015, přichází čas na výměnu názorů. Nevystačíme často s jednoduchými odpověďmi na zdánlivě jednoduché otázky. Čelíme barbarům, bláznům... Nebo jsou nakonec oni sami ve skutečnosti pouze oběťmi? Kdo vlastně bojuje proti komu?

Válka třetího typu... (muslimského) pokrevního bratrství
Evropští politici v první reakci na atentáty, ať už šlo o Paříž nebo Brusel, reagovali v zásadě stejně: vyhlášením výjimečného stavu, zostřenými bezpečnostními opatřeními a projevy, jejichž hlavním motem byla slova o válce. „Jsme ve válce,“ řekl francouzský prezident François Hollande po podzimních útocích. „Jsme ve válce,“ opakoval premiér Manuel Valls v souvislosti s těmi bruselskými.

Belgický premiér Charles Michel, pravda, o „válce“ nemluvil. Řekl pouze, že jde o „zbabělé a slepě násilné atentáty“. V zásadě ale všichni mluvili stejně jako při úderu na Světové obchodní centrum 11. září 2001 americký prezident George W. Bush. „Jsme ve válce,“ řekl tehdy Bush.

Není nic chybnějšího než tato úvaha, tvrdí analytik François Heisbourg, jenž stojí v čele Mezinárodního institutu pro strategická studia v Paříži. „Jsou lidé, kteří nás chtějí zbavit naší bezpečnosti, ale nejsme ve válce v plném slova smyslu. Máme co do činění s kriminálníky, ale tvrdit, že jsme ve válce, to by znamenalo dát jim statut, o který přesně usilují,“ tvrdí. Heisbourg upozorňuje na to, že atentáty je třeba vnímat v kontextu západního angažmá v krizových oblastech (Irák, Libye, Afghánistán), ale i v souvislostech často již pozapomenutých válek (tzv. alžírská válka v letech 1954–1963, francouzským slovníkem, je vnímaná Alžířany většinově jako „boj o nezávislost“). Ty jsou v tomto prostředí často živé i po několik generací.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Martin Exner byl položen dotaz

K čemu ta pomoc Ukrajině je?

Netvrdím, že má pomoc skončit, ale válka ano. A co třeba ČR nebo Evropa dosud udělala pro její ukončení? Nebo to se sází jen na to, že budeme Ukrajinu vyzbrojovat a ta Rusko vojensky porazí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

U Moravce dusno. „Můžu taky něco říct?“ Černochová nebyla spokojena

16:40 U Moravce dusno. „Můžu taky něco říct?“ Černochová nebyla spokojena

Ve studiu Václava Moravce bylo chvílemi pořádně dusno. Před kamerami se hlasitě hádali šéf Pirátů Zd…