Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je prý zděšen z toho, v jakých podmínkách musí žít uprchlíci v Libyi. Život v uprchlických táborech podle jeho názoru připomíná spíš život ve vězení. Uprchlíkům tam den co den hrozí, že budou okradeni, znásilněni či dokonce zabití. EU tomu podle Junckera nemůže jen přihlížet. „Často nemohu spát a musím myslet na to, co se lidem v Libyi děje,“ prozradil Juncker v rozhovoru pro Deutsche Welle. V Libyi jsou lidé zotročováni a Evropa nesmí připustit, aby se něco takového dělo.

Na jedné straně EU musí posílit kontroly, s jejich pomocí zastavit nelegální migraci, ale na straně druhé musí otevřít legální cesty, kterými se uprchlíci do EU dostanou. A to nejen z humanitárních důvodů, ale také proto, že Evropa uprchlíky potřebuje. „V příštích desetiletích bude Evropa uprchlíky potřebovat. Jednoznačně. Proto musíme lidem, kteří přijdou, umožnit přicestovat do Evropy legálně,“ řekl jasně Juncker.

Celý rozhovor v angličtině naleznete zde

„Lidé, kteří mají pocit, že je v Africe nečeká žádná budoucnost, do Evropy stejně přijdou. Pokud jim zavřeme hlavní dveře, přijdou k nám těmi zadními,“ upozornil předseda Evropské komise.

Od roku 2014 prý Juncker přesvědčuje státy EU, aby otevřely legální cesty migrantům, ale členské státy to dlouho odmítaly. Není to prý poprvé, co se něco takového stalo. Evropská komise už v roce 2001 navrhovala zavést společnou ochranu hranic EU, ale členské státy to tehdy odmítly. Dnes společnou ochranu hranic budujeme. „Ale už včera jsme mohli být připraveni na to, co se děje dnes,“ pokračoval Juncker.

Afrika si prý také musí uvědomit svou odpovědnost, uvědomit si, že je důležitým světovým hráčem a řešit své problémy přímo u sebe doma. Evropa se však nesmí tvářit, že se jí africké problémy netýkají. Historie Evropy a Afriky se v mnoha bodech prolíná a my se prý nesmíme tvářit, že tomu tak není.

Sluší se připomenout, že Evropská komise chystá žalobu na Česko, protože odmítáme přijímat uprchlíky na základě kvót. Tato žaloba by mohla být podána právě dnes. Informuje o tom ČTK.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans by měl také seznámit novináře s novými návrhy unijní exekutivy týkajícími se vnějších i vnitřních aspektů migrační problematiky.

Podle diplomatických informací by Evropská komise dnes, po měsících odkladů, měla Česko a dvě další středoevropské země poslat k soudu EU kvůli tomu, že se odmítají podílet na dvouletém programu přerozdělování uprchlíků dohodnutém v roce 2015. Plán měl ulevit Itálii a Řecku, v praxi si však ostatní země převzaly přibližně čtvrtinu předpokládaného počtu.

Pokud soud uzná, že trojice zemí nesplnila své povinnosti, mohou státy dostat vysokou jednorázovou pokutu či opakované penále do doby, než věc napraví. Praha, Varšava i Budapešť argumentují nefunkčností programu, který byl před dvěma lety přijat bez ohledu na odpor středoevropských zemí.

Kvóty tehdy unijní státy rozdělily a dělí je dosud. Patrné je to například ze stále neukončené debaty o reformě unijního azylového systému. Věc neposunulo ani končící estonské předsednictví a summit EU v říjnu uvedl, že ohledně této otázky je třeba hledat konsensuální shodu do poloviny příštího roku.

V Bruselu dnes jednají také ministři vnitra bloku. Diskutovat by mohli i o azylové reformě. Nejspíš ale nebudou probírat poslední dokument končícího estonského předsednictví, který je kolem návrhu na kvóty velmi opatrný.

Unie se ale od kvót posunula především ke snaze dostat pod kontrolu migrační proudy ještě mimo unijní území, například ve spolupráci s africkými státy. Nové návrhy by měl dnes oznámit první místopředseda unijní exekutivy Timmermans tak, aby o věci mohl za týden jednat také poslední letošní summit EU.