Veřejnoprávní televize v uplynulém týdnu znovu zavdala přehršel důvodů k tomu, aby se o této instituci financované z koncesionářských poplatků domácností a firem točila podstatná část pravidelného mediálního ohlédnutí Petra Žantovského. „Obzvláště trapně se předvedla Česká televize ve svém pořadu 168 hodin. Odvysílala zřejmě odněkud objednanou a není vyloučeno, že do značné míry vykonstruovanou, reportáž ze střední školy ve Valticích, kde měl besedu se studenty Miloš Zeman. ČT zjevně rozjela další epizodu z trapného seriálu ‚kampaň proti prezidentovi‘. Celá věc je totiž naprosto evidentní zástupná bublina, která má Zemanovi navěsit další rusofilský přívěsek – však se k tomu v tom smyslu také vyjádřili někteří, Zemana odmítající politici, například Petr Fiala či Pavel Bělobrádek,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Za absurdní totiž považuje tvrzení, že Zemanova beseda připomíná časy komunismu. „Oč šlo? Jak plyne ze všech dostupných objektivních indicií, Zeman navštívil školu plánovaně, v rámci své jihomoravské cesty. Škola uspořádala besedu se žáky prvních dvou ročníků, tedy s dětmi ve věku 15 až 16 let. Je přirozené, a já bych to pokládal za důvod k pochvale, nikoli pohaně, že se příslušný pedagog, zde Petra Manišová, se studenty tématem prezidentovy návštěvy zabývala v hodině občanské nauky. Pokud si je ještě někdo schopen – navzdory ideologickým brýlím a politické nebo osobní zaujatosti – uvědomit, jaký mají děti tohoto věku obvykle zájmový obzor, asi ho napadne, že vysoká politika to prioritně nebude. Proto je na místě, že s nimi pedagog probírá témata, která se týkají prezidentovy agendy, třeba postoj k norské politice odebírání dětí rodinám,“ upozorňuje mediální odborník.

Za kampaní proti učitelce spíš byly pro někoho nepříjemné otázky

Vždyť jde často o velice sofistikované věci, které mají co rozlousknout i specializovaní právníci. „Na druhou stranu je přirozené, když patnáctileté dítě intuitivně zajímá, že s jen o málo mladšími dětmi je někde v civilizované zemi Evropy zacházeno bezmála jako se zbožím na tržnici. Kdo jiný se má pokusit je v tom nepřehledném guláši předpisů a právních kliček zorientovat, ne-li jejich vlastní učitel? Nechápu v tom kontextu výtku, kterou vyslovila na adresu té debaty sama ředitelka oné školy Machovcová, která podle serveru Echo24 prý vyslovila lítost, že prezident se studenty nemluvil o připravovaném zákonu proti pančování vína, když přece na to téma mluvil s pedagogy před besedou. Paní ředitelka promine: nejspíše to bylo proto, že se na to ptali pedagogové ve sborovně, ale ze studentů v posluchárně žádný,“ poukazuje Petr Žantovský.

Je také přesvědčen, že kritizovat dnes učitelku občanské nauky za to, že s dětmi odpovědně připravila neobvyklou událost, která se nejspíše nestane častěji než jednou za studium, pokud vůbec, je zástupné a laciné. „Mám spíše dojem, že bouře ve sklenici vody, kterou kvůli tomu Česká televize a po ní papouškovitě i další média připravila, má jiný důvod. Prezident totiž dostával otázky, které se nemusely líbit samotným novinářům. Dejme tomu tuhle: ‚Proč Česká televize, za kterou lidé platí nemalé koncesionářské poplatky, předkládá informace lidem stejně manipulativně a neobjektivně jako jiná masmédia? A lze tomu nějak zabránit?‘“ cituje mediální analytik jeden z dotazů.

Štvavá žurnalistika Wollnera a spol., nebo pomstička Peroutkovy vnučky

A podobných otázek, které zcela jistě nebyly po chuti, a to nejen České televizi, dostala hlava státu od žáků Střední vinařské školy ve Valticích více. „Těžko si v tomto kontextu nepoložit otázku, zda náhodou tato a obdobná štvavá žurnalistika, která přivedla, jak informovaly Novinky.cz, příslušnou pedagožku až do lékařské péče, byla tím důvodem, proč Marek Wollner, postava povědomá jako jeden z protagonistů nechvalně známé tzv. krize v České televizi v roce 2000, obdržel tento týden novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Právě Wollner je totiž šéfem redakce Reportážní publicistika, která připravuje i formát 168 hodin,“ podotýká Petr Žantovský.

„Takto si představuje Česká televize a Peroutkova nadace – jmenovitě Terezie Kaslová, Peroutkova vnučka a manželka exprimátora Jana Kasla, tedy osoba s dlouholetou aktivitou kolem několika politických stran jako ODS, Evropští demokraté a tak dále, tedy jednoznačně politicky podjatá – veřejnoprávní žurnalistiku? Jako hon na lidi jen proto, že nesdílejí jejich nenávistný vztah k jednomu politikovi? Nebo je to prostě banální pomstička Peroutkovy příbuzné v návaznosti na banální historku s nenalezeným článkem jejího předka? Na to existuje jedno, zato však mezinárodně srozumitelné slovo: chucpe,“ rozhořčuje se mediální odborník.

Ředitele ČT rozlítila snaha rozšířit okruh lidí osvobozených od poplatku

Rovněž druhé téma, i když zcela jinak, se týká tohoto veřejnoprávního média. „Aby toho nebylo dost, zde je další důkaz toho, že drzost České televize nezná mezí. Jak informoval server MediaMania, ředitel ČT Petr Dvořák na zasedání Rady ČT torpédoval návrh poslanců za KSČM na rozšíření okruhu lidí osvobozených od placení poplatku za veřejnoprávní televizi. Česká televize by prý v případě, že by návrh prošel, přišla na svých příjmech o 730 milionů korun ročně a musela by prý omezit výrobu. Co vlastně poslanci navrhli? Aby poplatek nemuseli platit lidé s příjmem, který nepřesahuje 2,5násobek životního minima. V současnosti je to 2,15násobek. Zatímco nyní musí poplatek platit lidé s příjmem nad 7 332 korun, nově by to bylo až nad 8 525 korun,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.