Bezpečnost naší země a národa vzbuzuje v posledních letech stále větší obavy. Občanská válka na nedaleké Ukrajině, afroislámská invaze do Evropy, politici posluhující cizím zájmům, schopní podřídit naši armádu německému velení, občanská většina ušlapávaná nezaslouženě zvýhodňovanými menšinami všeho druhu, rostoucí protinárodní totalita v EU vedené německými eurofašisty s jejich multikulturalismem, rostoucí snahou o cenzuru v médiích a odzbrojování bezúhonných občanů, rozvrat společnosti pomocí drog, politickými nevládními organizacemi a protinárodním školstvím, rostoucí ohrožení dětí stále agresivnějšími pedofily vydávajícími se za homosexuály, rostoucí počet diletantů na místech odborníků, státní televize placená z našich daní v rukou reprezentantů protinárodních zájmů pražské havlérky a rozhodně ne v poslední řadě bezhlavé zbrojení a riziko jaderné války v Evropě podporované mediální propagandou.

Ani růst platů státních zaměstnanců, především v silových resortech, není zrovna dokladem úspěchu a bezpečnostní jistoty. Stát si platí svoje opory především v krizové době nestability a předpokládaného zhoršení vývoje, kdy se vedení či samozvané elity u moci cítí ohroženy vlastními občany. Ani letošní volby do sněmovny nejsou zrovna výhrou vlastenců a české rodiny. ANO nabídlo ekonomickou a společenskou stabilitu, SPD ochranu vlasti a prosazování zájmu národa a občanské většiny, ODS se zmohla na kritiku migrace, debilizace školství a odpor proti odzbrojení, přičemž o její úspěch se značnou měrou zasloužili voliči Soukromníků. Několik pozitivních stran bohužel neuspělo, protože přišly pozdě nebo jejich témata prodali jiní úspěšněji. Ostatní nabídli buď pravý opak, nebo jen nevýrazné blábolení, hádky, nadávky, omleté fráze a připos… politickou korektnost zaměřenou na udržení vlastních koryt cestou zachování současného stavu, a především více či méně viditelné podlézání EU.

Největšího úspěchu bohužel dosáhla protinárodní strana tvořící součást nadnárodní globalistické organizace vedené muslimem, která si dala do názvu označení vrahů, zločinců a násilníků. Vede ji téměř čtyřicátník s pubertálními černošskými dredami prosazující zdrogování mládeže a legální krádeže duševního vlastnictví. Maturoval v USA a dokázal s vydatnou pomocí médií demagogickou komedií zmanipulovat více než 10 % voličů tak, že ho považují za přesný opak toho, čím doopravdy je. Při zjištění, že jeho partaj zaměřenou na drogy, afrikanizaci, přednostní dovoz barevných homosexuálů s AIDS a likvidaci klasické heterosexuální rodiny s cílem svěřování dětí do „výchovy“ skupinám pedosexuálů volilo mnoho žen, se vtírá vzpomínka na starý vtip o ptačím zobu. Něco takového je sotva zárukou bezpečnosti a stability. Spolupráci s nimi lze sotva chápat jako vlastenecký počin. Lze se obávat rostoucího napětí a chaosu ve společnosti s cílem zakrývat všemožný zločin.