Hosty nedělní Partie FTV Prima byli šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Ten hned na úvod poznamenal, že by živnostníkům pomohlo, kdyby se zjednodušilo daňové přiznání, protože by pak měli víc času na podnikání.

Chybu dělají politici, udeřil Středula

"Dnes třetinu OSVČ tvoří lidé, kteří si živnostenský list přibrali ještě ke svému zaměstnání. Těm bych navrhoval zavedení nulové daně. Druhou třetinu tvoří lidé, kterým ve skutečnosti nic jiného nezbylo, protože nemohli najít práci. A jen třetinu tvoří lidé, kteří si aktivně založili firmu, podnikají a živí se jen tím," konstatoval Havlíček s tím, že jde o lidi, kteří většinou začali podnikat už v devadesátých letech 20. století.

Středula konstatoval, že přesná čísla o živnostnících, podnikatelích a zaměstnancích má jen Ministerstvo financí. "A je mi záhadou, proč je ještě nevydalo," divil se Středula. Problém nastává především v okamžiku, kdy politici před volbami leccos naslibují a po volbách systém naruší. "To se v minulosti stalo už několikrát," uvedl odborářský šéf. Z jeho úst také během pořadu zaznělo, že se blíží další volby, a to ty krajské, takže je třeba dávat pozor na ostřejší prohlášení politiků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s návrhem navýšit platby za zdravotní pojištění, protože do systému přispívají málo. Středula na to konto upozornil, že vláda se k narovnání situace u zdravotního pojištění přihlásila už ve svém programovém prohlášení, takže je na ní, s čím přijde. "Je nutno tady říct, že vůbec nejhorším plátcem je stát, protože neplatí dost za své pojištěnce, jako jsou děti či senioři. Platby za ně musí navýšit," vyzval kabinet Středula. Obratem dodal, že právě pravicové vlády zdravotnictví obraly o peníze, když zvyšovaly sazby DPH.

"Stejně tak je třeba řešit problém švarcsystému, který se prý objevuje především v oblasti poradenství a médií. To není nic proti klasickým živnostníkům," upozorňoval Středula.

Když má soused kozu a já ne, přeju si, aby jeho koza chcípla, to je hrůza

Havlíček konstatoval, že politici ve svých nápadech často "střílí" daty, která neodpovídají realitě. "Můžeme pak jít do detailu a říci si, jestli je těch 1800 korun jako minimální úhrada správná," uznal host, ale pouze tehdy, když se budeme bavit o reálných číslech. Mnohem větší problém ve zdravotnictví totiž vidí jinde. "Nemocnice si z pojišťoven dělají trhací kalendář," uvedl Havlíček s tím, že na to upozorňují i samy pojišťovny.

"My bychom měli podporovat vzájemný respekt. Neměli bychom se dívat k sousedovi, který se má možná lépe, a říkat si, že když mu kus vezmu, budu se mít lépe. My bychom se měli podívat k sousedovi a nějak mu pomoci, pokud je na tom zle," upozornil Havlíček. Jakékoli zvyšování daní ale považuje za špatnou cestu. "Úspěšná vláda daně vybírá, neschopná vláda daně zvyšuje," pokračoval.

V tu chvíli se ale ozval Středula, který upozornil na to, že na daních jsou důsledně sledováni jen zaměstnanci, to by mohla pomoci změnit elektronická evidence tržeb nebo zavedení minimální daně pro živnostníky. "My si myslíme, že neplacení daní nepomáhá dobré atmosféře ve společnosti. Měl by být vyzdvihován ten, co poctivě platí, a ať je trestán ten, kdo to obchází," poznamenal Středula. Podle jeho názoru by se tím napravil celý systém. "Jedna z možností je, aby komunikovaly úřady sociálního zabezpečení s finančními úřady, protože tady je ten klíč, ale celá léta se v tom moc nedělá," pokračoval v rozvíjení své myšlenky.

Systém nahrávající ebole

Následně hosté rozebírali obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské. To, že se neproplácí, podle Středuly neznamená, že by lidé byli méně nemocní, jen se méně léčí. "Nikomu bych nic takového nepřál, ale kdybychom tu měli ebolu jako v Africe, tak tento systém by velmi přispěl k rozšíření takové nemoci," varoval odborář.  

Havlíček kontroval, že obvodní lékaři často člověka "hodí marod", i když nemocen není, jen chce zůstat doma. A pokud by se zpětně zavedlo proplácení prvních tří dnů nemocenské, chyběly by peníze na závažnější nemoci. "Proč měnit něco, co funguje, proč každý rok nebo dva přicházet s novými nápady."

Minimální mzda 12 tisíc, volá Středula

Došlo i na debatu o minimální mzdě. Ačkoli ji nemají všechny státy, tak Havlíček uznává její roli v Česku, jen by byl pro systematičtější navyšování minimální mzdy. Teď se to podle jeho názoru dělá nesystémově, což není dobře. Středula ovšem poznamenal, že pravicové vlády celá léta nezvyšovaly minimální mzdu a podnikatelé za to pravici chválili. Přitom dnes minimální mzda nedosahuje ani životního minima. "U minimální mzdy si umím představit i skokový náskok na 12 tisíc korun, ale jsme rozumní a chtěli bychom se domluvit na jejím pozvolnějším růstu," uvedl Středula s tím, že dávky jsou vypočítány podle reálných životních nákladů, ale u mezd tomu tak není. S takto nízkými mzdami podle Středuly nemůžeme ani do eurozóny, protože bychom si tam připadali jako s holým pozadím.

Havlíček okamžitě varoval, že 12 tisíc na minimální mzdě by položilo řadu podniků. Minimální mzda musí podle jeho názoru odpovídat nabídce a poptávce na trhu.