Ačkoli studená válka dávno skočila, jaderná válka nám prý stále hrozí. Podle Nicholse se jí musíme stále obávat, protože Rusko počítá s použitím jaderných zbraní ve svých vojenských plánech. Ruský prezident Vladimir Putin přece otevřeně přiznal, že byl připraven vydat příslušné rozkazy k použití jaderných zbraní během invaze na Krym, kdyby Západ zareagoval nečekaně.
„Ironií je, že se v průběhu války změnila situace, NATO disponuje velkými konvenčními vojenskými silami v Evropě, zatímco ruská armáda je velká, ale slabší. Rusko nemá sílu k tomu, aby prosazovalo svůj vliv dál za svými hranicemi, a pravděpodobně nebude mít sílu delší dobu vést konvenční válku,“ píše autor. Jaderné zbraně, kterými Moskva disponuje, tak mohou sloužit k vyrovnání šancí. Nichols k tomu dodává, že se velký ruský soused, Čína, zavázala, že jaderné zbraně nepoužije jako první.
NATO odpoví na ruskou hybridní válku v Pobaltí...
Ale proč by jaderné zbraně jako první používala Moskva? Autor nastiňuje situaci, v níž se Rusko rozhodne, že hybridní válku, tak dobře ozkoušenou na Ukrajině, zkusí uplatnit i proti některému státu NATO, např. proti Estonsku, Lotyšsku, Litvě či Polsku. Jenže má slabší armádu než aliance, která uplatní článek pět o společné obraně, a Ruská federace buď bude muset stáhnout svá vojska, nebo začne hrozit použitím jaderných zbraní. Možná je i použije na nějaký menší cíl jako varování.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp