"Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí - i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film - ale spíše nedostatek tvůrčí invence," míní Klaus. Prezidentské veto může přehlasovat Poslanecká sněmovna.

Své stanovisko prezident od roku 2006 nezměnil

Hlava státu ale připomněla, že podobný zákon byl sněmovně vrácen už v roce 2006 a nakonec přijat nebyl. "Své stanovisko jsem od té doby nezměnil," poznamenal Klaus ve zdůvodnění svého veta, které ČTK poskytl ředitel tiskového odboru Hradu Radim Ochvat.

Klaus míní, že pokud je český Parlament přesvědčen o nutnosti podporovat film, má být tento záměr porovnáván s jinými veřejnými zájmy v rámci sestavování státního rozpočtu a nemá být financován z mimorozpočtových zdrojů a privilegován tak proti jiným veřejným výdajům.

Proč zvýhodňovat zrovna filmové producenty?

"I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport," poznamenal Klaus. Nevidí prý důvod, proč by zrovna filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být zvýhodněni proti jiným, srovnatelným oborům.

Vetovaný zákon počítá s tím, že fond by mohl přispívat na nejméně sedmdesátiminutové hrané i dokumentární filmy nebo na seriálové epizody s délkou přesahující 40 minut. Podmínkou mělo být, že by uznatelné náklady na českém území dosáhly v případě hraného filmu 15 milionů korun, v případě seriálového dílu deset milionů a u dokumentu tři miliony.

Do fondu měly přispívat komerční televize a kina

O poskytnutí příspěvku na filmové projekty měla rozhodovat rada fondu. Pobídky by měly být vypláceny zpětně ve výši desetiny nákladů na zahraniční herce a členy štábu a pětinu nákladů za zboží a služby, které byly poskytnuty v souvislosti s filmovým projektem českými firmami.

Zákon také předpokládal, že komerční televize do fondu přispějí částkou odpovídající dvěma procentům z obratu za vysílání reklamy, která mají komerční televize na tvorbu nových filmů dávat už podle zákona o televizním vysílání.

Další příjmy fondu mají podobně jako dosud tvořit jedno procento z každé prodané vstupenky do kina a příspěvky ze zpoplatnění filmů, které fond spravuje, ve výši až 30 milionů korun ročně. Na hospodárnost nakládání s příspěvky do fondu má dohlížet devítičlenný sbor.