Komunisté ve čtvrtek podle Filipa vedli diskusi zejména nad kandidátními listinami v Libereckém a Jihomoravském kraji. Právě v něm nastala nakonec asi největší změna, když se z prakticky nevolitelného místa na kandidátce na druhou pozici posunul bývalý předseda strany Miroslav Grebeníček, který přitom v minulosti avizoval, že už nebude kandidovat. Podle Filipa má ale výrazný voličský potenciál.

Semelová povede komunisty v Praze, Kováčik na Vysočině

V ostatních krajích k zásadním změnám nedošlo, a tak například pražskou listinu povede dosavadní poslankyně Marta Semelová před místopředsedou strany Jiřím Dolejšem. Dosavadní šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik bude v čele kandidátky na Vysočině. "Máme čtyři ženy na prvních místech, sedm žen na druhých, šest žen na třetím místě," zdůraznil dnes také Filip.

Na kampaň podle něj dá strana desítky milionů korun, půjčovat si nechce. "Nejpodstatnější bude samozřejmě kontaktní kampaň, tedy osobní agitace, ať už na organizovaných mítincích nebo přímých setkáních s občany a samozřejmě předpokládáme i širší využití elektronické komunikace, sociálních sítí," vyslovil své představy o předvolebním období.

Cílem strany bude snížit nezaměstnanost a zavést právo na první zaměstnání

Programově se komunisté chtějí zaměřit na snižování počtu nezaměstnaných posílením exportu a koupěschopné poptávky. Počet lidí bez práce by rádi snížili například také garancí práva na první zaměstnání, která by spočívala v úlevách nebo přímých dotacích zaměstnavatelům, kteří vytvoří absolventské pracovní místo.

Změny KSČM požaduje také v daňové oblasti, kde by ráda zavedla několik pásem zdanění. Lidem, kteří vydělávají do 100.000 korun ročně, by daně o několik procent snížila, naopak osoby s příjmem nad milion nebo dva miliony korun ročně by platily daň ve výši 35 procent z hrubé mzdy. Dále komunisté chtějí například majetková přiznání nebo rozšíření informací o majetkových poměrech politiků, veřejných činitelů a některých úředníků.

Stát by neměl o církevních restitucích rozhodovat bez občanů

Vrátit se hodlají k církevním restitucím. "Jsme přesvědčeni, že by stát neměl nikdy rozhodovat v rozporu se zájmy svých občanů a tady bylo evidentní, že už v době přijímání bylo 80 až 90 procent proti tomuto návrhu zákona," řekl Filip.

Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

"Samozřejmě v platnosti by zůstala otázka vydávání jednotlivých nemovitostí, ale ty závazky dopředu by samozřejmě zanikly," hovoří o plánech Filip. O úpravě církevních restitucí uvažuje také ČSSD.