Goldberg hovořil s Kissingerem v den vyhlášení výsledků voleb a někdejší poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí v Nixonově a Fordově administrativě neskrýval své překvapení. „Myslel jsem si, že vyhraje Hillary Clintonová,“ zmínil Kissinger, který v předchozích rozhovorech s Goldbergem uvedl, že si váží její inteligence i analytických názorů. Ovšem vítězství Trumpa nevidí jako žádnou tragédii, ale spíš novou příležitost.

„Trump by se mohl zasadit o soulad mezi naší zahraniční politikou a domácí situací. Veřejnost a elity vnímají směřování zahraniční politiky USA odlišně. Myslím, že by mohl tyto dva pohledy k sobě přiblížit. Má k tomu ideální příležitost a bude záležet jen na něm, jestli se mu podaří uspět,“ řekl Kissinger s tím, že by se mělo přestat se zpochybňováním kompetentnosti zvoleného prezidenta. „On byl prostě zvolen prezidentem a nyní musí dostat šanci uplatnit svůj pohled na věc v praxi.“

Kissinger tvrdí, že s Trumpem není v kontaktu, ale když prý projeví zájem, rád jej navštíví a pohovoří s ním. Bývalý šéf americké diplomacie hájí Trumpa v otázce jeho údajné náklonnosti vůči Rusku a Putinovi, ze kterého ho obviňovala v průběhu volební kampaně Clintonová i většina médií. „Nemyslím si, že je nějaký obdivovatel Putina. Jen o něm ruský prezident řekl pár pozitivních slov, tak Trump prostě cítil z diplomatického hlediska mu to nějakým způsobem oplatit.“

Celý rozhovor v angličtině najdete ZDE.

Na závěr krátkého telefonického rozhovoru Kissigner udělil Trumpovi několik užitečných rad. „Za prvé by měl jasně prokázat, že si je přesně vědom, jakým výzvám Spojené státy musí čelit. Za druhé by měl dát najevo, že ví, kam se ubírá vývoj a navrhnout správný směr. Čeho se snažíme dosáhnout? Čemu je třeba naopak zabránit a proč? K výše zmíněnému si samozřejmě potřebuje Trump udělat podrobnou analýzu.“

Mnoho zajímavého však řekl Kissinger i v uplynulých měsících, kdy s Goldbergem diskutoval. Mimo jiné zmínil, že za nejschopnější prezidenty posledních dekád považuje Ronalda Reagana a Billa Clintona. A vyjádřil se také k rusko-americkým vztahům. „Putin ví, že Rusko je slabší než někdejší SSSR a samozřejmě i než USA. Rusko si prošlo zcela unikáním vývojem a k tomu je třeba při budování vzájemných vztahů přihlížet. K pochopení Putina je třeba si přečíst Dostojevského, nikoli Hitlerův Mein Kampf.“

Tématem rozhovoru byla také „reál“ politika a lidská práva. Kissigner v této souvislosti kritizoval snahu Obamovy administrativy zbavit syrského prezidenta Bašára Asada jeho úřadu. „Předpokládejme, že Asad zítra rezignuje. Sakra, co ale bude potom? Co vyplývá z morálního rozhodnutí sesadit ho? Bude automaticky následovat demokracie? Pokud ne, bude v Sýrii vládnout režim, který nebude stávající hrozby ještě zvětšovat?“ podivuje se Kissinger.

Kritickému pohledu Kissingera v rozhovoru neušla ani Evropská unie a evropský kontinent jako takový. „Evropská unie nebyla schopna, navzdory existenci eurozóny, přijmout společný politický nebo strategický přístup ke zbytku světa. Nevidím ani žádné mechanismy, s nimiž by mohl kontinent rozvíjet svoji strategickou koncepci. Vliv Evropy na světové dění se neustále snižuje a myslím, že to ještě přinese v budoucnosti své negativní důsledky.“