Úvodem se Jaroslav Faltýnek vyjádřil k tomu, jak by kvóty na potraviny domácí a z ciziny nazval on. Mnozí totiž zákon nazývají protekcí, zdravým nacionalismem, zvýhodněním či spravedlností. Začal ale nejprve ze široka. „Tak je potřeba říct, že o tomto zákonu se diskutuje velmi dlouho, a to, co jsme dneska přijali, tak není jediná věc v tom zákoně, protože primárně ten zákon, a to potvrdí i pan místopředseda Bendl, řeší dvojí kvalitu potravin, to bylo to primární, kdy my jsme řekli jasně, že čeští zákazníci nejsou zákazníky druhé kategorie a že Česká republika nebude popelnicí Evropy, že naši zákazníci mají právo na stejnou kvalitu potravin jako třeba v Rakousku,“ uvedl.
„My jsme tímto zákonem chtěli vydat jasný signál pro naše české zemědělce, že o ně máme zájem, protože čeští zemědělci v České republice podnikají, zaměstnávají lidi, platí daně a my chceme podpořit prostě produkci českých potravin, to za prvé a za druhé je tady nějaká strategie, nová strategie Evropské unie a já se celkem bavím tou dnešní debatou, která probíhá vlastně i v Evropě, zaznamenali jsme i reakce Evropy, kdy Evropa řekla, že její nová strategie je strategie Farm to Fork, česky řečeno, z pole na vidličku, zkracovat uhlíkový řetězec, zkracovat, prostě má logiku, já se ptám i Petra Bendla, má logiku vozit mrkev, brambory, petržel ze Španělska? Jablka, která umějí naši zemědělci vypěstovat, má to logiku?“ ptal se Faltýnek.
Sám Bendl se domnívá, že jde o protekcionismus. „Zcela zjevně musí být těm lidem, kteří to navrhovali, jasné, že ten návrh toho zákona jednak nelze dodržet, jednak nám ho 100 % Evropská komise vrátí, protože porušujeme všechny dohody, ke kterým jsme se zavázali, a jednak není ani možné naplnit to, co tam ten pozměňovací návrh říká... on ten návrh říká, že ten obchodník není povinen nabídnout 55 % českých potravin, ale prodat 55 % českých potravin, a to ještě, ještě v jednotlivých zhruba 150 komoditách, které jsou v tom, v té příloze toho, toho zákona napsány, jako třeba ořechy, ovoce, snídaňové müsli nebo něco podobného, různé takovéto výrobky, vepřové maso. Pan předseda Faltýnek dobře ví, že my dlouhodobě vyrábíme zhruba 40 % produkce,“ řekl Bendl, ale byl Faltýnkem opraven na 50 procent.
„44, max. mám pocit, to je jedno, nebudem se hádat. Dlouhodobě stojí nás to daňové poplatníky necelou miliardu korun ročně na dotacích do vepřového, nejsme schopni ho vyprodukovat víc, stále se nám to nedaří. A máme od příštího roku prodávat nebo mají ti, co se jich to týká, prodávat 55 %, 55 % vepřového,“ odvětil Bendl.
„No, tak co udělají? Aby to bylo 55 %, tak celkový objem prostě budou muset snížit a zvednout si cenu, takže já kdybych byl velký producent, tak tleskám a říkám – zaplať pánbůh, malého zemědělce se tohle vůbec netýká. Týká se to těch lidí, kteří budou nakupovat, protože těm se zvedne cena zcela logicky, proto určitě velcí budou tleskat, ale že by to pomáhalo obecně českému zemědělství a jeho konkurenceschopnosti, to ne, jde jenom o ten nadpis a spolehnutí na to, že to, že nám to Evropská komise vrátí, protože do praxe je to naprosto nemožné dostat,“ dodal Bendl.
„Pane Faltýnku, tak budou velké firmy tleskat? Ono se totiž dnes mluvilo i o tom a zazněly argumenty, že se to hodí holdingu Agrofert, tak vy jste někdejší jeho manažer, tak řekněte, asi byste slavil, kdybyste jím byl i dnes,“ zeptala se následně Faltýnka moderátorka Jana Peroutková.
„Ne, ne, ne, vůbec ne. Víte, je potřeba používat správná čísla a správné argumenty, protože pokud se týká Agrofertu, a já mluvím o zemědělcích, o zemědělské prvovýrobě, když jsme chtěli dát jasný signál, že nám naši zemědělci nejsou jedno, já bych je nepodceňoval, jestli dokážou vyrobit dostatečné množství těchto základních potravin, ale jenom pro informaci diváků, Agrofert hospodaří na necelých třech procentech zemědělské půdy. Tři procenta zemědělské půdy a mě zajímá těch 97 % zemědělské půdy, a pro ty jsme to dělali a já s těmi zemědělci komunikuju v podstatě denně a mám dneska spoustu ohlasů, že to bylo dobré rozhodnutí. Na druhé straně ale Petr Bendl má pravdu v tom, a my jsme se o tom bavili před, před vysíláním, že samozřejmě ten proces je na začátku. My jsme hodili určitou rukavici Evropské unii, když Evropská unie říká – šetřete emisemi, snažte se prodávat potraviny co nejblíže k těm obchodům a k těm zpracovatelům, no tak ať ta debata se rozběhne. Samozřejmě každý zákon, my jsme členy Evropské unie, respektujeme evropské předpisy, zavázali jsme se k nim a každý zákon podléhá notifikaci. Já jsem dneska hovořil s panem ministrem zemědělství hned po tom, co jsme schválili tento zákon, ještě je tady Senát, kde může dojít k nějakým úpravám, nicméně on se dotáže rychle evropského komisaře pro zemědělství, jaký na to má názor, a samozřejmě ten zákon má platit od 1. ledna 2022, to znamená, že tady je rok na notifikaci v Bruselu, a pokud Evropská komise, Brusel, neznotifikuje tento zákon, tak prostě platit nebude, my musíme respektovat ta pravidla celé Unie, ale my jsme se snažili tímto krokem vyvolat tu debatu i v celé Evropě, protože nám jde o to, aby prostě tuzemští producenti měli maximální možnost prodávat svoje potraviny na tom tuzemském trhu a nepřevážet brambory přes celou Evropu, mně to nepřipadá logické,“ odvětil Faltýnek, Bendl však kroutil hlavou.
„Já prostě jsem hluboce přesvědčený o tom, protože si nemyslím, že ti lidé, kteří to navrhovali, jsou úplně hloupí, a jakkoliv je ten pozměňovací návrh hloupě napsaný. Já myslím, že šlo o nadpis, o to říct lidem – my chceme ty české potraviny, to je přece sympatické, ne, a ti naši zemědělci ... už není situace jako před 100 lety, kdy dlouhou dobu trvalo, než jsme někam zajeli pro potraviny. Ten trh je poměrně volný...,“ dodal s tím, že není ani žádný nedostatek potravin.
„Jsou tady jisté komodity, se kterými máme dlouhodobé trápení, ale jako podporu, podpora těch komodit není, že to, řeknu, zakvótuji tímto způsobem, že řeknu obchodům nad 400 m2, kterých se to týká, tam těch ostatních už se to tedy jako netýká, to nevím pořádně, proč to není 350 nebo 250, nebo 550, to asi nikdo pořádně neumí zdůvodnit, a když se na to kdokoliv zeptá, tak vám to neřekne,“ sdělil Bendl.
Faltýnek se pak následně přiznal, že dostal vynadáno od premiéra Andreje Babiše (ANO). „Za to, že jsme prohlasovali tento zákon, že to samozřejmě vyvolává tu debatu v Evropě, ale já říkám – ano, jsem předseda zemědělského výboru, na klubu ta debata také byla, na klubu pan premiér vystoupil velmi negativně proti tomuto zákonu, ale ono se toho jednání nezúčastnil a většina našich poslanců, ale nejen vašich, samozřejmě podpořili ten zákon i poslanci sociální demokracie, KSČM, SPD, kolega Klaus a je pravda, že Petr je prostě liberálním politikem, který říká – vše vyřeší trh, já osobně si to nemyslím, a to je jedna z mála věcí, na které se třeba my dva neshodneme,“ uvedl Faltýnek.
„Pan premiér nemůže dělat, že o tom neví. A kdyby byl přesvědčený o tom, že je to špatně, tak nevěřím, že by snad neměl vliv na poslanecký klub ANO, aby jim nebyl schopný říct důrazně – tak tohle ne,“ odvětil Bendl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
