Hned v úvodu rozhovoru bývalý premiér Petr Nečas prohlásil, že již není předsedou vlády, a proto se nemusí vyjadřovat tak uměřeně jako ve funkci. A své ambici dostál prakticky ihned. „Když proti vám stojí lidský dobytek a svině, může se stát cokoliv,“ zahájil zostra. A aby bylo zřejmé, koho má na mysli, doplnil, že někteří prokurátoři jsou dnes schopni zneužít úplně všeho.  

Pak se rozpovídal o tom, že právě na něm si lidé, kteří chtějí Českou republiku transformovat na Českou prokurátorskou republiku, chtěli vyzkoušet, že mohou sestřelit úplně každého. „Vždyť já a Jana Nagyová jsme byli objekty soustavné šikanózní péče Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a některých vrchních státních zástupců z Olomouce v čele s panem Bajgerem už od podzimu 2011,“ pokračoval.

Žalobci prý pod různými záminkami mapovali jeho činnost, například když zcela nesmyslně vyslýchali Janu Nagyovou kvůli odhalení utajeného svědka v kauze Pandur, a vyptávali se jí na otázky, které s případem nesouvisely, ale mapovaly činnost předsedy vlády a jeho sekretariátu. Celou věc prý sice řešil s představiteli policie, ale nepřikládal jí takovou důležitost. Až po zadržení Jany Nagyové mu prý došlo, k čemu to všechno směřovalo.

Rukopis komunistických vojenských prokurátorů

Redaktoři Reflexu pak expremiérovi nabídli spekulaci, že v celé věci mohl hrát roli fakt, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je tradičně baštou bývalých vojenských prokurátorů. Nečas uvedl, že o této souvislosti nepochybuje. „V celé kauze je cítit silný rukopis komunistických vojenských prokurátorů, k nimž měli státní zástupci Ištvan a Bajger vždy blízko,“ prohlásil Nečas a zmínil osobu Igora Stříže, bývalého vojenského prokurátora a dnes náměstka nejvyššího státního zástupce, který dlouhá léta působil na olomouckém vrchním zastupitelství jako náměstek Ivo Ištvana.